Hrdina

Ambice, velikášství a megalomanie, nic z toho není Zhangovi cizí, ale přitom nějak zapomíná na své postavy. Neustálé zpochybňování jednotlivých příběhů neústí nic v jiného, než ve zkratkovitě vykreslené charaktery všech dotyčných, které pozbývají poslední šance na ztotožnění s divákem (čili se mnou). Film, jak nejlépe vypéct císaře, se u mě nakonec zvrhnul na film, jak nejlépe vypéct diváka. Asi jsem se měl posadit na zadek z efektních bitek a vymazlených záběrů, ale bylo to asi tak stejný zážitek, jako když se člověk bez řidičáku dívá hodinu a půl na to, jak neustále dokola jezdí tucet aut značky Ferrari. (25.01.2008)

(1001) Každá voda nakonec steče dolů. Ačkoliv zrovna včera jsem se bavila se svým tatínkem, že v jaderné elektrárně mají vodu pod takovým tlakem, že teče sama od sebe a klidně by tekla i do kopce. Ale to odbíhám od tématu. Líbí se mi, jak dokáže být Zhang Yimou sveřepý. Uprostřed vší té stylizované krásy mi totiž stejně přijde tento film zejména surový a divoký. A nebezpečný. 2019: Dnes přišel ten den, kdy snižuji hodnocení z pěti hvězdiček na tři, protože z ideologických důvodů jsem nejednomu filmu napálila odpad či velmi nízké hodnocení a tudíž by pět hvězdiček pro Hrdinu bylo z mého hlediska pokrytectvím. Dospěla jsem definitivně k tomu, že nelze (tento) film hodnotit jen jako umění (pro umění), ale rovněž je třeba vědět/vidět, kde a kdy a komu a o čem pojednává. (18.11.2006)

Nevidět "Hrdinu" v kině, asi bych alibisticky zůstal na lepších čtyřech hvězdičkách. Dlouho jsem čekal na to, až se mi tenhle film dostane do ruky a dlouho jsem odkládal všechny pokusy ho získat nebo si ho jen půjčit. Ovšem nabídce místního multiplexu se už odolat nedalo...Začnu srovnáním, kterému se tady nevyhnula většina uživatelů - "Tygr a drak" je i v mých očích lepší, nebo lépe řečeno - osobnější. Jenže "Tygr a drak" je naprosto dokonalé dílo a svým filosoficko-poetickým záběrem se vymyká všem podobným snímkům. Přesto ani na "Hrdinu" v životě nezapomenu. A důvod je jednoduchý - "Hrdina" zhmotňuje všechno, co jen film dokáže. Velkolepá, emotivní podívaná, která vás s naprostou samozřejmostí přenese do neomezených končin fantazie a dovolí vám zapomenout na okolní svět. Při návratu z kina mi město připadalo strašně, strašně šedivé a obyčejné...Po formální stránce je "Hrdina" uměleckým dílem - barvy, hudba, zvuk, choreografie, kostýmy - to vše tvoří jednolitý, geniálně promyšlený a úchvatný celek. Navíc se může opřít o propracovaný scénář a rafinovanou strukturu vyprávění. A také skvělé herecké výkony všech zúčastněných...Mimochodem, k té kontroverzi - napadlo vás, že kdyby v Číně nikdy žádný komunistický režim nebyl a Zhang Yimou by "Hrdinu" natočil do detailu stejně jako to udělal, že by byl naopak všemi poplácáván po ramenou, jaké že to morální poselství svým filmem nabídl?! Ale na to klidně zapomeňte - a "Hrdinu" prostě berte s otevřenou myslí. Pak se dočkáte komplexního zážitku. Takhle totiž vypadá filmové umění. (08.11.2006)

Ying xiong (jak se to čte a co to znamená?:) aneb kvalita made in china. Jeden příběh z několika úhlů pohledu. Děj je sice řídkej jako nárazový průjem, ale tak famózně natočen, že neodolám. Hrdina je pro mě nejstravitelnější film z podobné řady filmů, které se snaží povýšit čínská bojová umění, proto, že obsahuje nejméně zlaté barvy na plátně. Mám abnormální averzi vůči všemu, co pochází z Číny a má zlatou barvu, ale Hrdina sází na famózní styl, skvělou hudbu a ani jednou neklopýtne. Oceňuji. (11.10.2008)

Filmová báseň splétající jednotlivé zpěvy, každý trochu jiný než ten předchozí, dohromady obrazem, slovem i hudbou. Bombastické výtvarné pojetí a zajímavý vypravěčský styl, trocha filozofických otázek, síla ducha a přesvědčení, jímavá hudba od Tan Duna, to vše mluví pro Hrdinu. Pro mě ale stále zůstává na vrcholu Tygr A Drak, a těžko říct, zda je to jen tím, že první dojem bývá nejsilnější. I tak ale mám pro Jeta Li, ale především pro Tonyho Leunga a Maggie Cheung plných 100%. (09.03.2006)