Stehlík

Hóóóóóóóóóóóóóóóóódně dlouhé nic. Očividně kvalitní knižní předloha (nemohu posoudit – neznám) na filmovém plátně působí jako prázdná nádoba, kterou někdo chtěl mít plnou až po okraj. Bez emocí odezdi ke zdi….jenom plytké nahazování událostí…..tohle prostě nefunguje a je škoda plýtvat herecký um na podobné „velkolepé“ pokusy. (15.12.2020)

po delší době film,ze kterého mám opravdu rozporuplné pocity.Na jednu stranu není ani zdaleka tak špatný,aby úplně zapadl.A na druhou stranu zase není tak dobrý aby z něj byl opravdový hit.Filmový Goldfinch si celkem evidentně ukousl až moc veliké sousto a chtěl by být opravdu velkým dramatem a ono se mu to daří tak z poloviny.Témat a malých příběhů je to hodně a věřím,že knížka musí být komplexnější a dobrá.Tady se ovšem buď jen něco nakousne,a nebo se pluje po povrchu a spousta z toho vyšumí do ztracena.A ono je to svým způsobem logické,protože i když má film skoro dvě a půl hodiny,nikdy nebude schopen obsáhnout víc jak 700 stránkovou knihu.Přitom technická stránka a herci jsou tu dobří a když to vezmu kolem a kolem,tak je to film,který nebudu mít problém vidět znova...70% (20.01.2020)

Základ príbehu bol zaujímavý - na úvod nešťastie, ukradnutý obraz, otrasní rodičia.... No tie vedľajšie dejové linky urobili z celého príbehu taký rozmazaný guláš, že výsledok vyšumel do neznáma. A hlavne to bolo neskutočne naťahované, aleže hrozne. Trištvrte hodiny mohli kľudne urezať a dejová linka by hneď dostala švih. Takto keď si to človek pustí v noci, tak zaspí skôr ako sa film dostane do polovice. Slabší priemer. 55/100 (10.05.2021)

Teenager Theo Decker si bude ešte dlhé roky vyčítať (a jeho postupné vyrovnanie sa s takouto nemilou situáciou, je viac, než svojské) smrť svojej matky v Metropolitnom múzeu v New Yorku počas nečakaného teroristického útoku jednotlivca, keď popritom všetkom chaose taktiež stihol „čmajznúť” vzácny obraz vtáčika priviazaného retiazkou o bidielko... Čochvíľa prestúpi do pestúnskej starostlivosti k pomerne výstrednejšej rodinke-Barbourovcom, kde sa skamaráti s okuliarnatým Andym, alebo taký ďalší člen rodiny, Platt, sa riadi heslom:„Čo na srdci, to na jazyku” . Paní domu stelesnila Nicole Kidman, ktorá bohužiaľ nemala ani čo poriadne hrať, a tak sa aspoň predvádzala v kostýmoch ušitých na mieru a tvárila sa zaujímavo v dvoch časových rovinách, kedy sa odohráva Stehlík, od režiséra snímku Brooklyn, Johna Crowleyho. Postavu Thea Deckera si zahrali dvaja herci, t.j. Oakes Fegley a Ansel Elgort, keď mladší z nich, extrémne presvedčivo stvárňuje neplnoletého jedinca, ako systematicky podľahuje prostrediu, v ktorom býva, čiže gény sa nezaprú, pretože jeho otec Larry je alkoholikom, a odtiaľ už nie je ďaleko k cigaretám a drogám. Vo svojom okolí nemá žiadny poriadny vzor, a to ani nehovoriac o Borisovi s ukrajinskými koreňmi, ktorý ho formuluje o stošesť. A práve toto nepodarené, výsostne skazené chlapčisko má veľké tajomstvo... _ Tento film je veľmi ambiciózny, ale iba čo sa týka jeho filmových ukážok, realita už býva strašne krutá, čo som sa patrične včera presvedčil v kine na vlastnej koži, kde som len neveriacky krútil očami nielen nad nekvalitnou prácou strihu, ktorý ešte viac kazí výsledné dojmy, presvedčuje ma, že sa s týmto neradno zahrávať, a ani taký osvedčený DP Roger Deakins nezmôže absolútne nič, keď i samotná réžia nestojí ani za fajku dymu, je tak neuveriteľne nasiaknutá samou nudou, že to až nie je pekné ! Jediné, aké-také, mierne pozitívum vidím tak maximálne v hereckom výkone Oakesa Fegleyho, ktorý bol oveľa lepší, ako hviezda z Baby Drivera, alebo z budúceho remaku West Side Story, Stevena Spielberga, kde sa už dúfam ukáže v lepšom svetle... ? Summa summarum : Po Tarantinovi ide opäť o ďalšie výrazné filmové sklamanie roku 2019, keď som to predtým vôbec ani nečakal, čo o to oveľa viac zamrzí ! Filmová zbytočnosť, ktorá vznikla úplne zbytočne ! (15.09.2019)

Mám pocit, že postava Jeffreyho Wrighta by tenhle film označila za imitaci. Řemeslně dokonale zvládnuté, velmi dobře odehrané, ale mrtvé. Emoce hlavně v dospělostní dějové lince skoro žádné, tíha událostí vyměněná za balsové dřevo, dějové linky nechané bez uspokojivého konce, nebo naopak velmi rychle zalepené jakýms takýms rozřešením. Moc příběhů, moc postav, málo koncentrace. A na příběh, který hodně koketuje s myšlenkou osudu, je to opovrženíhodně málo osudové. Přesto se mi to líbilo, jen to mohlo (mělo) být mnohem lepší. (10.10.2019)