Zkáza Dejvického divadla

Aneb Dejvické = stejně a stále stejně. A když to bude vypadat zase stejně, tak uděláme... stejně. U prvního dílu jsem se zasmál jen dvakrát ve druhé polovině a to už spíš jen z důvodu, že mi by bylo blbé se nezasmát vůbec. Ale hlavně že kráva Spáčilová tomu zas jako jediná rozumí, píše, jak je to úžasné a neodpustí si v recenzi Zkázy třikrát kopnout do Mostu, který prý byl trapný. Ale aspoň měl nějakou myšlenku a byl pekelně vtipný. No nic, zpět ke Zkáze - tohle už druhou šanci nedostane. Krobot hraje pořád Krobota, Trojan neustále Trojana, Čermák Ćermáka atp. Už si každý z nich zvykl na jedinou polohu, kterou jejich skalní obdivují, až se jim asi nechce hrát nic jiného... smutný příběh kdysi inovátorského divadla. (05.03.2019)

Nejsem si moc jist Ondřejem Hüblem, jestli reklamní kreativec s jednou sbírkou povídek má na napsání scénáře ke komediálnímu seriálu, jinak všechno hrálo pro, ale... Jak píše DaViD´82, pro všechny to není, ale na mě je to dada prostě až moc. Z prvního dílu jsem byl rozpačitý kvůli stylu seriálu, další díly už byly mnohem lepší, mnohokrát jsem se zasmál hodně divoce, ale celkově to na výrazně nadprůměrné hodnocení není. Možná jsem ve vnímání humoru narazil na svůj limit. (09.04.2019)

U seriálů ČT se mi docela často stává, že po polovině série ztrácím zájem sledovat dál. Bývá tomu tak i přesto, že právě ta polovina série je dá se říci kvalitní. Jenže to co je dál, je kolikrát jak z jiného seriálu a Zkáza na tom není z mého pohledu jinak. Přesto jsem ji tentokrát, snad i díky slušným hereckým výkonům a zvědavosti, přeci jen dosledoval. Výjimkami potvrzujícími výše zmíněné "pravidlo" budiž MOST! a zde příbuzná Čtvrtá hvězda (a samozřejmě ještě něco málo dalších, starších). Každopádně ani Dabing Street, ani Zkáza si dle mého názoru čtvrtou hvězdu nezaslouží a rozhodně nepřekoná a to to vypadalo tak nadějně. První tři epizody jsou až na pár hloupých vtípků (zase dle výše zmíněného "pravidla") bezesporu výborné, vše je potom korunováno geniálním přestavením Spejbla a Hurvínka - klobouk dolů před herci! A dál? No... byly vtípky ve Šmejdech přes čáru? Nejen z mého pohledu rozhodně a mluvit snad o nějaké nekorektnosti? Ale no tak! Smrad se potom poněkud táhne, přesto vtip nepostrádá, tedy mírná naděje před skutečnou Zkázou. Jenže, ta opravdu přichází, ne není vtipná, jen svou šíleností snad srovnatelná s postavou Marthy Issové. Takže, díky za "nahlédnutí do života a za oponu" Dejvického divadla, více Zkázy netřeba. 60% (09.09.2019)

,,Tam je třeba scéna, kdy se jedna maskérka vyspí s Charlie Sheenem a bojí se, že má AIDS a že ho zatáhla do divadla. A teď tam Myšička dělá graf a dává dohromady, kdo všechno ze souboru s kým spal a kdo AIDS má. No a zjistí, že to maj všichni!" vyprávěl mi kamarád při obědě a já se bavil jako blázen. Řekl jsem si, že se na Zkázu musím podívat, protože tyhle mystifikační hrátky - ještě navíc z prostředí divadla, v němž se sám pohybuji - mám velmi rád. Díl AIDS jsem si pustil... A překvapivě jsem se nebavil ani zdaleka tak dobře, jako když mi ho kamarád vyprávěl. A příliš jsem se nebavil ani u dílu prvního, třetího, čtvrtého... Seriál je totiž natočený tak nějak zvláštně. Jako kdyby vám někdo říkal skvělý vtip, ale byl špatný vypravěč. Takže i když pochopíte, co je pointou vtipu, spíš si představujete, jak skvělý by mohl být, kdyby vám ho říkal někdo vtipnější. "Přijde chlap k doktorovi a povidá..." se nedá adekvátně nahradit záběrem na pána, co vejde do ordinace. A podobné je to tady - když si člověk třeba představí, že pověstný Duch Dejvického divadla je vlastně smradlavý syreček, co si Ivan Trojan zapomněl několik let v šatně, je to zábavné. Ale když vidíte záběr na Trojana, jak se usmívá do krabice, v níž se jak z pohádky vrtí a piští hnědé cosi, je to prostě jen.. divné. Obdobně když jistý doktor nabídne zaměstnancům Dejvického jako sponzorský dar kolonoskopii, je to vtipné. Ale skutečně vidět potem oroseného Trojana v andělíčku, jak mu doktor vytahuje hadici ze zadku, vás spíš donutí zavrtat se s vytřeštěnýma očima hlouběji do sedačky. Seriál není vyloženě špatný či nepovedený, jsou tu světlá místa (herci smrtelně vážně hrající Spejbla a Hurvínka či prodávající předražené nádobí seniorům). Pochválit se dá mnoho, především absolutní ochota všech zúčastněných zesměšnit se, nebrat se ani trochu vážně. Je až fascinující, že hercům (vystupují zde pod svými jmény!) nevadilo, že jsou zobrazeni jako závistiví, egoističtí, labilní, záletní, na alkoholu závislí ztroskotanci. Umím si představit, že se třeba takový Václav Neužil se svými hláškami typu "s důchodcema musíš komunikovat jednoduše, jsou to debilové; já s debilama nemám žádný slitování" zprotivil nejednomu staršímu divákovi. Herci z Dejvického si udělali radost a natočili si takový soubor skečů, co je místy příjemně odvážný, místy absurdně vtipný, ale nějak chybí gradace fórů, načasování, pointy... (03.05.2019)

Výlet do Absurdistanu, ktorý potešil svojím nekonvenčným humorom. Po pozretí máte dokonca pocit, akoby ste hercov, hrajúcich samých seba, poznali. Existenčnú krízu divadla aj niekoľkých jeho členov cítiť a je využívaná hlavne humorne na úkor drám, ktoré sa dejú, no neprežívajú tak ako vtip. Nenechajte sa rušiť a pamätajte, že v divadle musíte byť potichu. (03.01.2020)