Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (420)
Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. ()
Abych řekl pravdu, jsem neuvěřitelně překvapenej, že se i dnes dají v normální televizi vidět němé filmy, protože bych to nečekal. Nečekal bych ani, že to bude tak zábavný film. Metropolis určitě stojí za podívání, jen je škoda těch ztracených částí filmu. Přestože mi občas hodně vadila hudba, která je v té době pojatá jako hlavní prostředek projevu děje a nemá jen podbarvovat příběh jako dnes a občasné odkazy na náboženství, čarodějnictví, komunismus... mi přišly zbytečně křečovitý a přidaný až později (myslím, že to byl takovej gulášovej mišmašdort pejska a kočičky), líbilo se mi to. Hlavně triky a prostředí. No a ta herečka tu cvoklou androidku zahrála, jako by to ani nehrála, až jsem z ní občas cvokatěl i já. ()
Bolo mojou povinnosťou vidieť tento film, o ktorom sa zmieňuje každá kniha o dejinách filmu. To je súčasne jediný jeho prínos pre mňa. Nepopieram, že oceňujem jeho výtvarnú stránku, istú nadčasovosť, zaujímavé pasáže, ale to všetko bolo rozriedené všetkými neduhmi nemého filmu. Nikomu nezazlievam, že podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia dal filmu plný počet hviezdičiek, iba si tak v duchu prajem sedieť vedľa nich pri projekcii dlhšej verzie v kine (ktorú som videl ja) a sledovať nie film, ale ich nadšené tváre. ()
Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. ()
Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 ()
Galerie (120)
Photo © Universum Film A.G. (UFA)
Zajímavosti (82)
- V lednu 1927 měl film premiéru (se stopáží cca dvě a půl hodiny) – verze nesklidila u kritiků a diváků žádný úspěch. Již v srpnu téhož roku byla v Německu uvedena zkrácená verze (se stopáží cca dvě hodiny). Čtvrtina původní verze byla zničena při revizi. (Zdroj: ČSFD)
- Herbert George Wells bol autor sci-fi románov ako "Stroj času". Ten Langa ovplyvnil natoľko, že poňatie svojho Metropolisu na chudobnú dolnú časť mesta a bohatú hornú časť prevzal práve z tejto knihy. Wells o filme vyhlásil, že je „hlúpy, ale takým tým zhubným spôsobom hlúposti.“ (Raccoon.city)
- V roku 1945 skonfiškovala obsah bunkra v Babelsbergu Ríšskeho filmového archívu Červená armáda ako vojnovú korisť. Jej obsahom bolo aj päť filmových kotúčov filmu Metropolis, ktoré skončilo v ruskom filmovom archíve neskôr Gosfilmofond. Niektorí sa domnievajú, že ide o pôvodný 3,5 hodinový zostrih režiséra. Zodpovedný filmový historik Vladimir Y. Dmitriev však v rozhovore pre nemeckú stanicu arte povedal, že si film pozrel iba raz v roku 1961, ktorý bol s anglickými titulkami, ale údajne šlo o neúplnú kópiu. Následne bolo päť kotúčov tohto filmu v roku 1971 tajne presunutých do štátneho filmového archívu NDR, kde prebehla rekonštrukcia filmu. Nová verzia bola predstavená na medzinárodnom kongrese filmových archívov v Bukurešti v roku 1972 bez náležitého ohlasu. (Raccoon.city)
Reklama