Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw

Největší letošní guilty pleasure díky důmyslnému využívání paralelního střihu (dualita úvodní sekvence mi připomněla Hitchcockovy Cizince ve vlaku), Vanesse Kirby a citování Nietzscheho. Dvojnásob zábavným se film stává, když si všímáte, jak reflektuje kariérní vývoj a mediální image obou protagonistů. Johnson jako samojský válečník, který svým charismatem hned každého okouzlí, Statham jako elegantní britský kriminálník, který si kdysi střihl jednu prácičku v Itálii... V kontextu proměn akčního žánru je Hobbs a Shaw příznačný jednak výraznou ženskou hrdinkou, jednak tím, jak se blíží komiksovým týmovkám. Elba hraje padoucha, který má hi-tech hračičky jako Iron Man a sám sebe označuje za černého Supermana, Johnson a Statham jsou v podstatě nezničitelní superhrdinové. Úspěch je ovšem dosažitelný pouze při spolupráci, ne individuálně. Díky důrazu na rodinné vztahy, který tvůrci do filmu přenesli z předchozích dílů Rychle a zběsile, tahle hra na sentimentální notu v kontrastu s bombastickou akcí nepůsobí falešně. Naopak zajišťuje, že si za všemi těmi vybuchujícími továrnami, létajícími auty a dalšími řemeslně precizně zvládnutými over the top situacemi uvědomujete srozumitelné lidské emoce a hodnoty, s nimiž se lze ztotožnit. Z hlediska historie žánru (a filmové reprezentace maskulinity) jde tak o podnětný mix tupě přímočaré hypermaskulinní osmdesátkové akce, devadesátkového sebeironického postmodernismu a rodinně orientovaných komiksových blockbusterů. 80% (05.08.2019)

Hopsnšó je zase přesně takový ten pompézně natočený, ovšem zcela impotentní, sterilní, zubokazný a obezitu způsobující akčňák, totálně bez jakékoliv invence nebo výraznějších vyfikundací či tumorů. Prostě nenápaditá tuna tisíckrát viděných anemických holyúdských klišovitých sraček narychlo pomletých do filmburgru spolu s obvyklou gigadávkou dávivých rodinných hovnot zcela v souladu s celou sérií Rychle, ty debile. Nyní navíc, v časech, kdy degenerující mentálové xmrti rádi ožužlávají jen slaboduchá leporela pro dyslektiky, bylo rozhodně přínosné pokračování apgrejdovat o nějakého toho Supernegra, aby se prasátko pořádně nažralo. Počítám, že s takovou bude v devítce pan Nafta rovnou řídit Bamblbýho. Charizmatický a jako vždy strojově přesný Diris Leba to sice rozhodně trošku povznesl, avšak jinak prostě jen ultrasuchý Jasoň dvě hodiny nijak zvlášť vtipně dráždí Rampu MekSteroida, na což Superanabolon jako obvykle reaguje tím svým správňácky mentorujícím downím gogokukučem typu „Pijte hodně mléka, vy malí tlustí zmrdi, a pomáhejte slabším a štíhlejším, protože tak je to správné, americké a protože jinak nikdy nebudete jako já. Chceš si sáhnout na bicáky, chlapečku?“, do čehož na pozadí sice efektně, avšak tupě a účelově havarují všemožné druhy dopravních prostředků a vybuchují jaderné elektrárny. Jakž takž držící dementní slepenec kýčovitého vtipkování a šrotování pak naprosto pohřbili Jasoňovou znovu nalezenou „přenádhernou“ sestřičkou Fionou, speciální jednotkářkou, která vypadá, jako by někdo zkřížil irského setra a kedluben a bije se jako opilá štětka v gejklubu, nicméně i tak ji Dz Skála zatouží povozit na anaboliky povislé jitrnici, což samozřejmě vede k řadě z jiných filmů vykradených a jakože děsně kokotmických situací, a hlavně megatrapnou partičkou polynézských ragbyových otyloňů, vedených pevnou tlustou rukou oslizlé samojské matrony Mamy Kami. Tam už k totálnímu fekálu fuckt chyběl jen na pozadí šišlající Ibrahim Maiga ! (04.08.2019)

V rámci původní série fungovali Hobbs a Shaw prakticky nejlépe a nekonečná série o autech byla díky nim politá živou vodou. Závěrečná třetina, která se odehrává na Samoe sice odhalí, že jakkoliv se může film tvářit drsně, stejně se jedná vlastně o další rodinnou akční blbinu, kde rodina prostě drží při sobě, dávní rivalové se začnou mít rádi a kdysi oblíbené postavy jakmile nemají dostatek hlášek neví kudy dál. Jenže stále Hobbs a Shaw patří k tomu nejzábavnějšímu co v rámci série vzniklo a klidně bych si dal i nášup. Režisér je zkušený řemeslník a akční scény má v malíku. Podruhé mě to bavilo mnohem více. 75% (18.11.2019)

KINO Špalíček/// Obsazení 9/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Akce 8/10/// PLUS: vizuál je líbivý, akce je neuvěřitelně přepálená, soundtrack je stylový, ale nejvíc mě upoutala kamera a celkově obraz MÍNUS: konverzačky mezi Jasonem a Dwaynem překvapivě nemají takovou chemii, jak jsem očekával (tu správnou dodává až Vanessa), celou dobu jsem srovnával s hlavní sérií a přemýšlel, jestli bylo nutné se svést na značce a vůbec dělat spin-off/// Shrnutí: Nicméně je jasné, že díky brandu film vydělá něco přes půl miliardy. A přesto, že to nebude více než mají díly z hlavní série, pořád je to víc, než kdyby tvůrci natočili random akčnák, a kdyby byl ještě nevíc bez Hobbse a Shawa nebo dokonce bez Johnsona a Stathama, klesali by jsme v tržbách níž a níž - jednoduchá matematika. Na mě pak film cílil především jako na fanouška (filmové série, herců, a do třetice i postav), takže natěšenost a očekávání poměrně vyšší než na nějakém random filmu. Výsledek je takový, že začínám mít obavu, jestli už jsem z těchto filmů nevyrostl - zkušenější divák musí ledasco přehlédnout. Nakonec, nuda to není, nadšení také ne, ale oddechová zábava ano a víc od (tohoto) filmu asi nemůžeme chtít./// Celkem 73%/// (11.09.2019)

"Přestaň fňukat. Zníš jako velký potetovaný mimino." Shrek, Soptík a holka, co to chce vždycky po zlým. To je hodně dobrá trojka. Vlastně jedinou chybou je, že hromada pokusů o vtip padá pod stůl jenom proto, že Rock ani Statham prostě nejsou komici a nedokážou to poměřování pinďourů úplně prodat. Ovšem postavy jsou to skvělý. Stejně jako černej Superman, ruský mafiánky nebo přerostlá rodina Samoanů. Mě to prostě bavilo a poučilo. Potvrdilo se mi, že vždycky záleží na tom, jak je pes velkej. Dozvěděl jsem se, že místo pilníku se do dortu do vězení schovává C4. Naučil jsem se běhat po stěně mrakodrapu a vypojovat hajzla ze zásuvky. To se může hodit. A o čem to je? Akce, akce, akce, nějakej virus, akce, akce, akce. Takovej mozkovej výplach mi naprosto vyhovuje. (13.11.2021)