La Llorona: Prokletá žena

Inu, začínaj nám ty horory z Conjuring universa těžce tuctovatět a i přes slušně produkční kvality jim chybí něco, co by dokázalo alespoň trochu překvapit. La Llorona je tuctovka, která diváka neurazí, protože takový ten základ pro dobrý horor to má, ale zároveň si divák sem tam zívne, protože tohle už viděl prostě stokrát. (09.09.2019)

Přesně taková ta klasická, suchá, tuctová duchařinka, která vystraší takové ty koukálky, kteří si pustí Horor jednou za rok. Ano, pro vás to bude ultra strašidelná podívaná. A opět triliarda dětí, jak se pak mám bát ? Válel jsem se nudou po zemi a přál si, ať ta bílá paní, co už měla dávno spát, skončí. (28.06.2020)

Michael Chaves je další z řady námezdných dělníku produkční společnosti Jamese Wana. Jeho krátký horor Maiden byl opravdu výborný, takže mu hned svěřili režii celovečerního hororu a na první pokus se s tím popasoval docela obstojně. La Llororna je paradoxně drsnější než třeba třetí Annabell, ve filmu se umírá, krvácí a démon je opravdu nasraný, ale ve finále to celé nedrží atmosféru a funguje to hlavně díky tomu, že se nám režisér snaží mrtvé matky dopřát co nejvíce, takže si její mrtvolný xicht a žluté oči užijete do sytosti a možná až moc. Děti v hlavních rolích v pohodě ale Linda Cardellini se do role zoufalé a vystrašené matky vůbec nehodí. Umím si jí představit v nepřůstřelný vestě s foťákem uprostřed války v Iráku jako novinářku BCC, ale tady je jako pěst na oko. Průměrná jednohubka která se napojila na vesmír Conjuringu jen jednou scénou, zřejmě jako příprava Chavese na režírování třetího Zajetí démonů a já si osobně myslím, že to volba dobrá nebyla. Dobrý horor, ale naprosto ničím, ničím nevyčnívající na který zapomenu deset minut po napsání komentáře.60%. (02.07.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)

Začínám se obávat, že Conjuring vesmír začíná pomalu vyžírat sám sebe. La Llorona je další tuctová lekačka, ve které nechybí ohrožovaná rodina, církev, kněz a nezničitelná bytost. Jistá ohranost série se dostavuje a začínají mě ty Jeptišky a Annabelle splývat. Ty filmy se začínají nebezpečně moc podobat. 50% (31.07.2019)