La Llorona: Prokletá žena

Je tu pán duchovný, ktorý sa raz stretol s akousi bábkou. V tomto prípade je to akosi nelogické, nechcem spoilerovať, ale je to tak. Stretol. A potom? Plačúca žena, je kvalitný zdroj strašidelnej ´´zábavy´´ a má svoje plusy. Tie ale niesu až tak plusové. Ide síce o zatiaľ najlepší tohtoročný kinoprírastok do tohoto žánru, ale berte to ako karhanie a nie chválu. Chcete sa ale naozaj báť pri slzách tejto nešťastnej matky? Odporúčam radšej atmosférický a naozaj mrazivý LA MALDICIÓN DE LA LLORONA ( 1963 ). (18.04.2019)

Žánrová jednohubka, která se jen vteřinově zmíní o tom, že patří do Wanova Conjuring universa, ale jinak si jde tvrdě vlastní cestou. V rámci žánru ujde, nic nečekejte, lekačky jsou přesně na těch místech, kde byste je čekali, ale NIC víc, žádná další přidaná hodnota tam není. Herci jsou celkem fajn, umí hezky vřeštět, potěší Tony Bra'tac Amendola. V bububaráku prozkoumáme prakticky všechny místnosti až na sklep. Tam se podíváme jen na schody. Bububába je celkem creepy namaskovaná, a potkat jí někde v baráku, tak zdrhám. Jinak režijní nuda a sterilita. 55% BTW opravdu to mělo eRkový rating? To jako kvůli tomu pohledu na černou krev? Ehm... aspoň tam mohli zafakovat... Fakani uřvaný (26.07.2019)

Samozřejmě chápu, že v hororech jsou nadpřirozený bubáci, takže tam úplně neplatí normální fyzika, ale jako vocud pocud. Zložena Jorona jednou může skoro cokoli, třeba se zneviditelnit nebo procházet zdí, a jindy zase ani neotevře okýnko u auta, když podržíte kličku. Přestalo mě to asi tak po půlhodině bavit. Příště ať si tvůrci nejdřív rozmyslí, jak to je. (20.07.2021)

To si tak člověk najde v zalíbení v hororech a postupně jej otupí do té míry, že už vůbec nefungují. V určitém bodě na ně budu muset přestat koukat (minimálně omezit všechny tyhle rychlokvaškové spin-offy), patrně už potom, co mě zklame třetí Conjuring...stále si totiž stojím za tím, že jako James Wan to nikdo nenatočí. Což je i případ Michaela Chavese, jež nám natočil naprosto zaměnitelný lekačkový horor, který vydělal kupu peněz, vyděsil pár puberťaček a potěšil pár lidí v Mexiku. Nic víc a nic míň. 55%. PS : Spojitost s Conjuring univerzem pochopitelně 0 (Tony Amendola). (21.10.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)