C. a k. polní maršálek

Vlasta Burian je naprosto dominantní postavou našeho československého prvorepublikového filmu. Jeho herectví mám velmi rád, a proto děkuji tvůrcům filmu C. a k polní maršálek, že jej právě pro zvukový film objevili. Zdaleka to není jeho nejlepší snímek, ale někde se začít muselo. Na celém filmu je vidět, že se tvůrci se zvukovým filmem teprve seznamují. Jinak má celý film tradičně banální zápletku, Vlasta Burián všechny okolo přehrává a zbytek jen sekunduje. (03.07.2019)

Vtipná zábavná komedie, která vychází ze záměny identity vysloužilého ritmistra Procházky (dobrý Vlasta Burian) za vrchního velitele armády, C. a k. polního maršálka. Procházka se ujme role nejdříve pro ukojení vlastních choutek a poté, aby se neprovalila pravá identita a získali se výhody pro jeho synovce, poručíka Rudiho Eberleho (Jiří Hron). A čiperná zábava začíná. Další zajímavé postavy: podpantoflácký plukovník Přecechtěl (Theodor Pištěk), velitel garnizóny, jeho panovačná žena (Helena Monczáková), skutečný velitel, ritmistr Géza von Medák (Čeněk Šlégl), špion, kterého jen tak náhodou odhalí Procházka, úlisný sluha Sepl (Jan W. Speerger) a Gustav Jennings (Eman Fiala) při obtížném zvaní na svoje vystoupení. Je to příjemně svižná komedie, kde všechno dobře dopadne, a nejlépe pro Procházku, který je navíc povýšen. (19.04.2010)

"Připijme našemu milému poručíkovi Eberlovi na štěstí a zdraví! Na shledanou pod stolem!" "Není nad to, když je strava domácí...a z které hospody to berete? " "Abtreten, ty ksichte!" "Váš muž má být dávno tady a ne někde vyřezávat pimprlata!!" "To je zajímavá stavba, že to jeviště postavili přímo naproti hledišti". Nesmrtelná klasika!!! (22.12.2018)

Škoda, že se nepodařilo snímek dochovat v lepším technickém stavu. Především zvuková stopa a všudypřítomný šum byl dost nepříjemný. Rozhodně bych však snímek zařadil k těm podařenějším burianovským převlekovým komediím. Nejedná se o pranic originálního. Znovu sledujeme 100 x zopakovanou zápletku o tom, že se někdo nedopatřením ocitne v cizí uniformě a je nucený hrát tuhle hru. Každopádně, tyto stařičké filmy mají tak dokonale vybroušené dialogy a tak krásně si hrají s češtinou, že srdce každého diváka musí zaplesat a humor skvěle funguje skoro i po 100 letech. Asi by se film dal rozdělit na scénky, kde je Vlasta Burian, které jsou dokonalé a scénky, kde zrovna není, které jsou úplně o hovně. [75 %] (02.01.2023)

Vlasta Burian si dvanáct let po smrti monarchie odvážně tropí šprťouchlata z poměrů v rakousko-uherské armádě, ostatní postavy vyrábějí humor pro hospodyňky (paní Monczáková terorizuje uťápnutého manžela, důstojnický sluha omdlévá při spatření špiona etc.), k tomu jedna povinná romance a několik pěveckých čísel, mezi tím spousta vaty – a první česká zvuková komedie byla na světě a byl to panečku sukces. Ukoukat to celé je dneska spíš za trest, ale dávám tři hvězdičky z respektu k tomu, jak se autoři statečně poprali s možnostmi nového média (dokonce je tam i pár neumělých zvukově-obrazových gagů – a pak ovšem ten dojemný zvukařův výkřik „Pššt, ticho!“ zapomenutý uprostřed milostné scény). (20.05.2018)