Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (361)
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Špičková Kubrickova historická válečná romance o vzpouře a hrdinném boji římských otroků za svobodu a právo na život a lásku. Plejáda hvězd: Kirk Douglas jako otrok a vojevůdce Spartacus, Laurence Olivier jako římský vojevůdce Crassus, Peter Ustinov coby obchodník a cvičitel otroků, legendární Charles Laughton jako senátor Gracchus a Tony Curtis jako otrok - umělec Antoninus. K tomu dokonalá režie, výprava plná davových scén a taky láska a smrt. Co si přát více? Trailer: http://www.csfd.cz/film/5408-spartakus/videa/ ()
Ve své době muselo jít o epický historický velkofilm, protože na ty velkolepé scény s mnoha protagnostisty a prostředím se asi nechytal žádný jiný film. Já to v roce 2023 tolik neocením, jelikož podobných novějších filmů jsem viděl spousty a např. Gladiátorovi se to nemůže rovnat. Film trpí hlavně přepálenou stopáží, kdy film měl mít o hodinu méně, a také nudnými milostnými scénami. První hodina mě ještě udržela přišpendleného u televize, ale pak se otroci osvobodili a zbytek filmu mě zaujaly hlavně bojové scény. U finální epické bitvy oceňuji zobrazení strategie římských legií, avšak samotná bitva mě tolik nenadchla. V roce 1960 bych hodnotil 4*, avšak v roce 2023 dávám pouze 3*. ()
Tak poslední sehnatelný Kubrick splněn. A opět jsem se bavil. Ač se zdá těch 3 a čtvrt hodiny úmorných, s pauzou to je jako nic. Navíc se opravdu ve filmu pořád něco děje a kupodivu i politické průpovídky římských politiků nenudí. A u některých záběrů si opět říkáte, jak on to ten Kubrick udělal? Sice to není taková dokonalá podívaná, jako třeba Pomeranč a Osvícení, ale z hlediska historických velkofilmů jde opravdu o veledílo. Díky Mistře, škoda, že už v rukávu nemáte schovaný žádný další kus. 7/10 ()
Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. ()
Více než 3 hodinový epos, který jsem na jedno zhlédnutí dát nezvládl. Ani ne tak proto, že by mě snímek nebavil. Spíše proto, že jsem měl čas na filmy pouze pouze po večerech a velmi rychle jsem dovedl usnout. Zoubek času si na filmu celkem znatelně smlsnul. Docela dost mi vadily šíleně vypadající kulisy. Naopak jsem snesl pohled na provedení válečných scén, které byly za celý film neuvěřitelné a celé dvě!!! Útěk otroků a střetnutí s přesilou. Co mi dále potěšilo ouška byly vybroušené a smysluplné dialogy. Páni herci také nebyli úplně nejmarnější. S výjimkou hlavního, kterému jsem nedovedl přijít na chuť. Celkově vzato, film není špatný. Během sledování jsem se sice nerozplynul blahem, ale koluje mi v krvi spokojenost. Tím spíše, když si mohu odškrtnout další povinnou četbu z pera mistra Kubricka. ()
Galerie (160)
Zajímavosti (70)
- Stanley Kubrick chtěl během natáčení filmu několikrát upravit různé scény, ale nemohl, protože Kirk Douglas film produkoval a řídil výrobu a měl tedy hlavní slovo. Po natáčení Kubrick prohlásil, že už nechce točit film, kde nebude mít právo posledního střihu. (Witta)
- Během natáčení dával Laurence Olivier rady Tonymu Curtisovi na zlepšení hereckých výkonů. Ten mu na oplátku dával tipy na zlepšení tělesné muskulatury. (gogos)
- Stanley Kubrick najímal trpaslíky, bezruké a beznohé muže, jimž pak připevňoval umělé končetiny. (Zetwenka)
Reklama