Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (361)
Strašně nerada dávám Kubrickovi dvě hvězdičky. Snad je to mou averzí k historickým filmům, která den ode dne stoupá, ale ať jsou postavy a vztahy mezi nimi vykresleny sebelíp, tři hodiny dívat se na otroky a Římany kolem nich nezvládám. Snad se na něj podívám s časovým odstupem a řeknu si, jak je to úžasný film a jak je antický Řím zajímavé období. Snad. ()
,,JA SOM SPARTAKUS!..." __ Vo svojej dobe jeden z najdrahších filmov tých čias s Kirkom Douglasom, pre ktorého je postava vodcu otrokov bezpochyby najslávnejšou a najikonickejšou rolou v kariére a ktorá je pre mňa synonymom pri vybavení si mena tohto herca. Následne treba vyzdvihnúť svižnú úlohu Petera Ustinova ako Lentula Batiata, ktorého prerod z pohŕdavého majiteľa gladiátorskej školy na pomáhajúceho neškodného dobráka mu zaslúžene priniesla Oscara. Súboj s Drabom, útek gladiátorov a predchádzajúcu scénu, kedy Spartakus utopí Marcelussa (Charles McGraw) v hrnci s gulášom rafinovane zaváňajúcu čiernym humorom môžem vidieť kedykoľvek bez straty záujmu. Davové scény sú doteraz veľkolepé a oscarová kamera Russella Mettyho (neoficiálne však samotného Kubricka) vie skvelo umocniť viacero obrazov, vrátane ústrednej bitky medzi otrokmi a rímskymi légiami, ktorou sa dokonca inšpiroval aj Gibson pri realizácii ,,Statočného srdca". Trocha neortodoxná hudba jazzmana Alexa Northa patrí medzi moje najobľúbenejšie soundtracky. ()
Natočil to Kubrick, ale není to Kubrick. Co je to? Spartakus! Olivier opět předvádí nadstandartní herectví, Simmondsová je neodolatelná, Douglas je správňácký fešák nikoliv rebel a barbar a to je prostě chyba. Římané se běžně oslovují "gentleman" a spoustu dalších drobností, které ruší. Na bitvu divák čeká 150 minut a kdyby se při tom čekání alespoň divák dočkal nečeho zajímavého, ale ne, sleduje táhlou telenovelu. Scény z výcvikového centra gladiátorů byly zajímavé, ale rychle ukončené na úkor ...muckání :( Simmonsové s Douglasem to spolu sluší, ale od historického válečného velkofilmu chci trošku něco jiného. Nadhodnocovat jen kvůli tomu, že je to Kubrick nehodám. Nevadí mi, že se jedná o klasický hollywoodský velkofilm, ale vadí mi, že Kubrick ho natočil rutinně bez zajímavých nápadů a byť jen jediné kulervoucí scény. Vzhledem k očekávání, obrovské zklamání. Jediný Kubrickův film, který už si znovu nepustím. Není důvod. 65% ()
Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly... ()
Nejlepší části filmu kupodivu nejsou scény se Spartakem (kterého ovšem Kirk Douglas zahrál více než dobře), ale ty, ve kterých se vyskytuje někdo z famózní trojice Olivier-Laughton-Ustinov a v nichž dochází převážně k mocenským hrátkám, což je mi rozhodně sympatičtější než patetické a leckdy nudné scény se Spartakem a jeho ženou. Od Kubricka bych čekal mnohem více (ale zase je pravda, že mu do toho kecalo víc lidí, než je zdrávo). ()
Galerie (160)
Zajímavosti (70)
- Kubrick pronajmul pro natáčení scény hořícího tábora vojáků více než 10 akrů půdy, tedy cca 4 hektary, za 40 000 amerických dolarů. Plac sousedil s dálnicí, a proto bylo potřeba využít azbestových stěn. Natáčení se mj. zúčastnili jednotky hasičů a policie z Los Angeles. (gogos)
- Film měl původně režírovat David Lean, ale odmítl to. Laurence Olivier zase nechtěl hrát i režírovat zároveň. (Kulmon)
Reklama