Artuš, Merlin a Prchlíkovci
Scénář:
Kateřina PriščákováKamera:
Antonín HolubHudba:
Petr HapkaHrají:
Valerie Kaplanová, Pavel Nový, Veronika Jeníková, Lucie Čechová, Zbyněk Nosál, Lukáš Janota, Martin Jurčík, Michal Vacek, Magdalena Reifová (více)Obsahy(2)
Pes jako pes, zvláště když je puntíkovaný – tak si to alespoň myslí babička Prchlíková a díky jejímu omylu se rozehraje komedie plná psích záměn, v režii V. Plívové-Šimkové a D. Králové. Dalmatin Artuš je miláčkem početné rodiny Prchlíků i celého městečka. Zásluhou popletené babičky, která omylem pustí do domku zatoulaného psa Merlina, se život rodiny i městečka obrátí vzhůru nohama. Rvavý a hravý Merlin je totiž k nerozeznání podobný hodnému a přátelskému Artušovi… Krásná česká krajina v Podkrkonoší, která je i domovem V. Plívové-Šimkové a její dcery K. Priščákové, autorky scénáře, je stále přítomná v této komedii plné omylů a záměn. Role otce Prchlíka a matky Prchlíkové si zahráli P. Nový a V. Jeníková, babičku V. Kaplanová. (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Rok před filmem 101 dalmatinů uvedla Věra Plívová-Šimková tyto dalmantinky. To nejlepší z její tvorby měla dávno za sebou, ale tohle se mi v dětství hrozně líbilo. Láska ke psům, zachráněn pes před smrtí a Valerie Kaplanová čtyři roky před smrtí. Hlavně barevně a scénáristicky to nebyl nejlepší film. Hudba byla na dětské filmy slušná. Taky ty představy s korunou na hlavách psů mi moc neseděly. A o dětské role se postarali v té době slavní malí herci, kteří hráli tenkrát ve více dětských filmech. Ale že tento film nebyl moc reprízovaný asi taky o něčem svědčí. ()
Tak ne. Ani po letech jsem tomu nepřišel na chuť. Sbírka drobných příhod se psy a to je všechno. Klidně lze koukat od konce k začátku. Vlastně to má náznak děje až po polovině filmu. Psy jsem si stejně pletl, takže rádoby legrační situace na mne nějak nepůsobily. Dávám velké plus paní Kaplanové, že do takové blbiny šlápla, ale zase, kdo by nechtěl točit s paní Plívovou, že? No a za kapku té citovky ke konci ještě malé plus přidám. Tu místy hnusnou hudbu má na svědomí opravdu pan Hapka? ()
Černobílé psí pozdvižení má v sobě nesporný kumšt mistrně dětských filmů, ovšem kumšt je brzděn dobovými neřestmi, jako nucený humor, malé upozornění na sponzory, a samozřejmě lehce umělý postsynchronní dabing. Průměr skutečně drží Valerie Kaplanová s Veronikou Jeníkovou a drámo na závěr. Je prostě vidět, že to má oblíbená režisérka neměla plně ve svých rukou. ()
Pamatuji si tu módu...když psa, tak jedině dalmatina. Hemžili se všude tolik, že se objevili i ve filmu a v českém dříve, než americkém. Ovšem, mě toto šílenství nezasáhlo. Film, kde pobíhají psi, hemží se děti, blbnou dospělí, komentuje to babička, zabíraná téměř vždy jen v detailu a já se v tom nevyznám a ani nechci vyznat, mě příliš neoslovil. Děj poskakuje, klopýtá, uhýbá, ale jakžtakž se na něj dá dívat, už jen proto, že dětských filmů v té době mnoho nevzniklo. ()
Je to velmi jednoduchý příběh. Vlastně bych měla spíše říct, že jde o takový slepenec jednotlivých příhod, které zažívají děti z Prchlíkovic rodiny se dvěma psy a jednou lehce popletenou babičkou. Určeno pro menší děti. Těm se bude tenhle letní příběh určitě líbit. Neurazí a ani neuchvátí. Od paní režisérky Plívové-Šimkové jsem ale čekala něco mnohem lepšího. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel především v Českém ráji, a to v obcích Tatobity, Malá Skála, Kozákov a jejich okolí. (rakovnik)
Reklama