Režie:
Miroslav Josef KrňanskýScénář:
Karel LörschKamera:
Otto HellerHudba:
Josef DobešHrají:
Jaroslav Vojta, Hugo Haas, Hermína Vojtová, Nora Stallich, J. O. Martin, Božena Svobodová, Josef Novák, Lída Baarová, Emilie Sedláčková, Jarmila Lhotová, Alexander Třebovský, Hana Míšková (více)Obsahy(1)
Chudí učitelé, kteří v polovině předminulého století vnášeli světlo poznání i do chudých podhorských vesniček, se stali hrdiny řady próz, mimo jiné zaujali i spisovatele Karla Václava Raise. Tvůrci tohoto snímku jeho román pietně převedli do filmové podoby, avšak počínali si ilustrativně a bez vypravěčské nápaditosti. Není divu, že namísto matně vyportrétovaného učitele, jenž zažívá hodně ústrků pro svůj prozrazený nemanželský původ, na sebe více pozornosti poutají původně vedlejší postavy, najmě lidumilný farář a rázovitý švec. Nacionální ladění jistě upevnila i tehdy nová píseň Kde domov můj, zde zazpívaná na počest vlastenecky smýšlejícího hraběte. V úvodu filmu jsou záběry spisovatele K. V. Raise. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Nechci příliš zvyšovat laťku, třeba bych ji už nepřeskočil. Nicméně to bylo milé vyprávění o vlastencích pobývajících ve shodě na silně zidealizované, byť reálné vesnici (Paseky nad Jizerou), v níž kdysi působil učitel Věnceslav Metelka, z jehož deníků čerpal K.V. Rais reálie. Film je, možná ke své škodě, i když jisté to není, natočený v interierech, pár záběrů z exteriérů působí osvěživě. Český pěvecký tenor Nora Stalich zde okouzlil Lídu Baarovou, ale zřejmě ne natolik jako později německý expresivní řečník; no, to české vlastenční... ()
Kdyby Rais tušil, že mu ve třicátých letech promění Zapadlé vlastence v absurdní komedii, asi by nebyl zcela nadšen. Kde je konec vlastenecké vizi. V momentě, kdy na plátno vstupuje Nora Stallich, je o zábavu postaráno. Za zmínku stojí jen Haasův výkon, byť je to jen další načeradcovská variace téhož. ()
Snímek Zapadlí vlastenci Miroslava J. Krňanského není sice nikterak přelomový, avšak v prvorepublikové kinematografii má své významné místo. Jeho stejnojmennou literární předlohou byl román z pera Karla Václava Raise (sepisoval jej v Sobotce, roku 1893 vycházel v časopise Světozor, knižně vyšel v roce 1894). Děj idealizující národní obrození je zasazen do podkrkonošské vesnice čtyřicátých let 19. století. Hlavní postavou je učitelský mládenec Čermák, vystupuje zde však i řada dalších postav (hlavně kantoři a duchovní), jejichž společným úsilím pronikají obrozenské a vlastenecké myšlenky a národní cítění na odlehlý venkov. Film v dnešní době může působit poněkud pateticky, nicméně si zachovává laskavou atmosféru dobrosrdečnosti a lásky k národu a vlasti. ()
úprimne, film som pozrel kvôli Líde, tá však v deji hrala len vedlajšiu postavu ale vždy keď bola na scéne, tak rozžiarila zábery, napriek tomu, že vo väčšine deja absentovala jej prítomnosť a myslel som si že sa mi film nebude páčiť po chvíli som sa dostal do deja a čo som nečakal zapáčilo sa mi to :) ()
Čas si s tímhle dílem hodně pohrál. Je nechtěně komický, velmi komický. Střihová skladba vypadá jako v nějakém amatérském filmu. Kdyby se ubraly nadbytečné vteřinky na konci a začátku mnoha záběrů, působili by zapadlí vlastenci mnohem dynamičtěji. Korunu nechtěné vtipnosti tomuto filmu nasazuje až expresivně hrající pan farář, který má zkrátka rád všechny kolem sebe:-D ()
Galerie (1)
Photo © CS Film
Reklama