Perníková chaloupka

V ranějším mládí jsem měla pomyslný seznam filmových met, jejichž nedostupnost mě nezvladatelně frustrovala. A jedna taková velká touha mi zůstala do dospělosti – Kmínkova Perníková chaloupka. Neuvěřitelné se stalo skutkem a mám to za sebou. A je to fakt strašný. Ale přece jen jsou tam hudební motivy a momenty, které člověka vytrhnou ze stavu totální otupělosti. "Tebe si však nemusím vykrmovat." (17.11.2017)

"Poslyšte, osobo, ptám se Vás, jestli tudy nešly dvě děti?" Tak toto je jen malý úlomek (replika) a asi i ten nejznámnější dialog z celé této klasické pohádky v režii zatracovaného režiséra Kmínka. Nic víc si z toho nepamatuji, pamatuji si že jsem to v dětství viděl, ale to už je nějaký ten pátek:-) Oblíbená, nejklasičtější a že by i "právem" zapomenutá československá pohádka? To se mi nechce věřit.. (20.01.2007)

Když jsem před nějakými čtyřmi lety do své bakalářky o filmových adaptacích českých pohádek napsala větu, že ve třicátých letech nevznikla žádná kvalitní pohádková adaptace, netušila jsem, na jaké klenoty o několik let později narazím. Národní filmový archiv totiž nedávno zpřístupnil dva pokusy o zfilmování grimmovských klasik. Stačí, když se podíváte na kousek, a pochopíte, že tady neměl soudnost vůbec nikdo - přes všechny bizarní scény mi ale ve výsledku nejvíce vadily prkenné herecké výkony hlavních představitelů, zejména Mařenka byla vážně "libová". (29.05.2021)

Hrubě srovnáno jde o český Plan 9 from outer space, který by vlastně stálo zato dostat na světlo a zuřivě propagovat, protože má velký potenciál stát se svého druhu kultovním hitem. Co do filmařského diletantismu nabízí totiž mnohem perverznější soubor do očí bijících filmařských nedostatků než všechny pozdější americké filmy proslulého Eda Wooda. Jen musíte přežít ty baletní scény... a anděly... mnoho andělů. (Právě andělé vám totiž pomohou poznat peklo.) (08.12.2011)

Český film má svého Eda Wooda, jmenuje se Oldřich Kmínek. V jeho opusu magnum, "prvním českém zvukovém pohádkovém baletu" Perníková chaloupka, si neskrývané lemplovství podává ruku s fantasmagorickými ambicemi, aby dalo vzniknout čistě psychedelické férii. Kmínek se ve své vizi nenechá zastavit takovými banalitami jako zákonitostmi filmové řeči či jednotou místa a času v rámci záběru a protizáběru. Stejně tak ve svém zjevném okouzlení vlastní tvůrčí nespoutaností neřeší, že jeho dceruška, kterou neváhal obsadit do ústřední role Mařenky, nemá pražádný herecký talent a občas kouká na tatínka za kamerou místo, aby se dívala domnělým směrem akce. To vše ale naopak stupňuje psychedelický prožitek z jeho dílka, který naplňuje všechny definiční body nejvyšší páté úrovně psychedelické zkušenosti. Můžeme sice litovat, že Kmínkův trip nevznikl na baravený film, protože, to by se nějaký "Čaroděj ze země Oz" mohl jít zahrabat, ale zase se tím "Perníková chaloupka" o to více přibližuje undergroundovému camp kultu "Forbidden Zone", který podobně vyráží dech coby řetězec kreativně bláznivých WTF momentů. (20.09.2020)