Jak básníkům chutná život

(2x) ♫ V tom, už jsi, hochu, zkrátka v tom... aneb "když nemůžeš, tak nemusíš!" Třetí pokračování populární série o Básnících přineslo humorný pohled do světa začínajícího lékaře, který v novém prostředí vedle nových lidí potkává i své staré známé. Dle mého názoru si film o osudech bývalých spolužáků súspěšně udržel úroveň dílu předešlého a laťku ještě pozvedl přítomností hořkých chvil vedle humoru z každodenního života... aneb ,,když lékař filozofuje, je to beznadějné, a když filozof léčí, je to katastrofa". Z nových tváří této série v nezapomenutelných vedlejších rolích upoutala Jana Hlaváčová, která v roli sestřičky Toničky předvedla nebývale komický talent (,,...jako když pan Haničinec v televizi předvádí infarkt, dží se za srdce a vzdýchá: rychle vůz, umírám, umírám!" :o)) a ve vážnější rovině Rudolf Hrušínský coby zámecký malíř Hubáček (,,Já maluju jen zámek... já si maluju, co chci a jak chci... já maluju jenom když mám deprese."). Skvěle pobavila i bujará oslava v moravském vinním sklípku, okouzlila krásná Eva Vejmělková a docela zamrazilo z náhlého přesunutí do dramatu (nejvíc to podtrhla asi scéna s převážením nemocného profesora v podání Josefa Somra do sanitky uprostřed studené, zasněžené krajiny). Výborný film, který v lehkých narážkách již reflektuje dobu rozjíždějící se perestrojky, na což pak Dušan Klein skvěle navázal v dalších dvou (tragi)komediích v roce 1988 a 89. (90%) (30.08.2017)

Je to zvláštní, ale mě básníci seděli jako studenti. Ovšem jejich osudy po ukončení studia už mi nepřijdou tak zajímavé a zábavné. Nějak se prostě vytrácí celé to kouzlo. I Štěpánova nová láska mi nějak moc nesedí. Ale i přesto je to pořád ještě solidní dílko, ale tímto filmem měli básníci skončit. Protože to, co přišlo pak, už je k pláči. Nicméně tohle je ještě rozhodně koukatelné, básnici zvážněli a vyspěli, už to ale nejsou ti věční snílci, tak jak jsme je měli rádi. 3 hvězdy. PS: Nové vedlejší role jsou opět povedené, tak jako v každém dílu. (20.02.2011)

Pozoruhodná kritika pomerov v zdravotníctve, v malomeste (resp. snáď na vidieku?), medzi starými (kedysi dobrými) spolužiakmi, platná nielen pre 80. roky, ale v jadre i pre dnešok, pre mňa zaujímavá, hoci povrchná štúdia nástupu dezilúzií po vstupe do "života"... Pretože ma prvý ani druhý "básnický" film neupútali - to say the least -, pristupoval som k tretiemu bez očakávaní či v horšom prípade s očakávaniami najhoršieho a dokázal som si tento v rozpore so svojím komediálnym odórom vcelku vážny film užiť, a to aj napriek snahe tvorcov získavať divácku sympatiu pomocou starých známych (rádoby dobrých) figúr, hoci aj v niektorých prípadoch už iba s jednou nohou, a napriek trestuhodnému poškodzovaniu historického nábytku v zámockom múzeu. (28.08.2012)

Minule se přicházelo o iluze, teď jsou na řadě ideály a marná snaha nejít s davem.. Škoda, že v okamžiku, kdy se básník úzce zaměří na vniknutí své flétničky do Píšťalky, začne jeho střet se systémem pozvolně ztrácet glanc (nezávislému malíři Hrušínskému navzdory). Jedno se však Šafránkovi musí nechat. Od prvního dílu jeho výběr řeziva zaznamenal jistý progres.. (30.03.2020)

Viděl jsem to už několikrát, ale až teď mi došlo, jak se z toho, oproti předchozím dvěma dílům, skoro vytratil humor (i když Hlaváčová zabíjí) a jede se hlavně na tu romantickou linii. Čímž film hodně ztrácí. Najednou mi to přijde poměrně dost prázdné a utahané. Ani ta Vejmělková to nezachrání (z těch básnických blondýn působí nejvíce jako leklá ryba). (06.05.2016)