I tre volti della paura

Tři příběhy, které spojuje vynikající Boris Karloff. První je překvapivě pouze průměrný thriller, zbylé dva jsou na to už mnohem lépe. Druhá povídka má skvělou gotickou atmosféru a překvapilo mě, co se myslelo pod pojmem Wurdulak, protože jsem čekal vlkodlaka :) Poslední je nejkratší, za to nejděsivější. Maska hraběnky se docela vyvedla, takovou dámu bych uprostřed noci potkat vážně nechtěl. Navíc se mi líbilo, že režisér na samém konci jasně ukázal, že má i smysl pro humor. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že tenhle Bavův snímek je malinko slabší, než ty, co jsem v poslední době od něj viděl. 7/10 (20.07.2010)

Poviedkové horory síce nie sú moja priorita, no Black Sabbath patrí k tomu najlepšiemu, čo som mal v rámci tejto kategórie možnosť vidieť a určite stojí za pozornosť, rovnako ako zvyšok hororovej filmografie Maria Bavu, ktorý dokázal aj so skromným rozpočtom veľké veci a asi by sa neveriacky chytal za hlavu, keby videl, aké negatívne meno urobili talianskemu hororu najmä po roku 1980 niektorí jeho netalentovaní nasledovníci... (27.05.2010)

Ebertův idiot plot (jakýkoli rozvoj zápletky by vůbec nevznikl, kdyby se postavy nechovaly jako idioti) dotažený prakticky k dokonalosti ve všech povídkách. Nicméně z poslední povídky (Drop of Water) nečekaně vytane vskutku strašidelná záležitost, dokonce i s náznaky režijní invence (dům mrtvé ženy posetý kočkami a panenkami), kde za pomoci klasických žánrových propriet (zhasínající světlo, kapající voda, houpající se křeslo a jedna dost hnusná mrtvola) se daří vyvolat ten nejklasičtější pocit strachu, za který jsem Bavovi vděčný. Jo a sebeshazující poslední záběr též dost potěšil (26.10.2012)

Parádní povídkový film, má všechno co bych vyžadoval. Atmosféru, dobrý příběh a některý strašidelný pasáže. První povídka Telefon mi přišla jako nejslabší, byla taková obyčejná a přemýšlel jsem že to raději stopnu. Naneštěstí jsem to neudělal a dokoukal jsem to. První povídka je nuda s dobrýma hercema a zajímavou pointou 50%. Druhá povídka a zároven nejlepší je atmosférická pecka o jakýmsi Wurdulakovi. Karloff tady podává naprosto exelentní výkon a atmosféra v tomhle díle je naprosto parádní, navíc ta chatka a ten les dokáží nahnat husinu. A i celej příběh je parádní. Jen škoda že je to občas zbytečně natáhlý. 90%. No a poslední povídka je o prstenu a duchovy. Slabej příběh kterej si to na druhou stranu vynahradil kurevsky strašidelnou mrtvolou, je sice pravda že je tu zbytečné natahování ale ta mrtvola mě celkem děsila. 80% Strašně škoda první povídky, která zkazila dojem chtěl jsem dát 5*, ale bohužel první povídka je slabá. (09.07.2012)

Italové točí Rusy a Francouze a vznikne z toho žánrová klasika. Oduševnělá, se smyslem pro tajemno a strach. Naneštěstí ale jen lehounce nadprůměrná. Zápletky všech tří povídek jsou veskrze triviální, většinou předvídatelné a nijak originální (asi by se slušelo zdůraznit že dnes, v době vzniku literárních předloh - a možná i filmu samotného - pravděpodobně ne). Přesto dokáží vybudovat zajímavou a potřebnou atmosféru. Potěšilo mě řazení povídek, které je nakonec seřadilo od nejslabší po nejsilnější. První povídka je skoro k pousmání, třeba i proto, že zjistíte, kde asi (možná) brali inspiraci tvůrci Vřískotu. Ale zase tu můžete vidět představitelku Angeliky Michele Mercier. Druhá povídka mě potěšila studiovými kulisami (já tohle miluju), krásnými ženami (ach, Zdenko) a schopností z mála vytřískat poměrně dost (jak málo stačí, aby šel z Karloffa strach). Poslední povídka pak svou zasmrádlou neoriginalitu přehlušuje skvělou maskérskou prací a obrovským umem vyděsit takřka z ničeho (opravdu, když už nic, tenhle film a tahle povídka ukazují, že k tomu stačí opravdu málo). Nejvíce z celého filmu mě pak bavil Karloffův závěrečný proslov a titulky. Fakt zábavné. Ve své době na velkém plátně by to na mě asi působilo hodně, dneska už asi, coby zmlsanec konzumující hodiny a hodiny horrorového filmu, potřebuji trochu více. Je spousta věcí, kterými mě film zaujal, uspokojil a pobavil. Naneštěstí mezi nimi není to hlavní. Trochu jsem se nudil a nemůžu se zbavit pocitu neukojení. Podívám se na to někdy znovu? Asi jo. (05.04.2013)