Šest žen pro vraha

Skvělý film, ve kterém Bava víceméně definoval giallo... Maskovaný vrah, černé rukavice a plášť, vražednou zbraní může být prakticky cokoliv, co je po ruce (nejčastěji nůž), kupa pěkných hereček, které umírají docela brutálním způsobem a vyšetřování, které postupně ukazuje na všechny důležité postavy, jako na vraha... Co však dělá z tohoto kusu naprosto jedinečný film, je vizuální stránka (barvy a celkové nasvícení jednotlivých scén)... Něco podobného později předvedl už jenom Argento v Suspirii a Infernu... Prostě Sei donne per l'assassino je naprostá lahůdka a povinnost pro každého hororového fanouška... (11.09.2012)

V půlnoční Itálii kolem módního průmyslu se hemží ženské mrtvoly... aneb moje první setkání s hororovým subžánrem giallo. Ten film se mi občas svou stylizací z duše protivil, mívám problém, když si tvůrci hodně libují v násilí a morbidní estetice. Filmy založené na podobných scéných, o jaké zde není nouze, nebývají mým šálkem kávy, přesto jsem to nevypl a díval se. Od začátku mne totiž nesmírně upoutal úžasný barevný vizuál, se kterým se Mario Bava hodně vymazlil, čím dál víc mne naprosto pohlcovala atmosféra (i když jsem se chtě nechtě snažil bránit :o)) a samotný příběh, ač na první pohled banální, gradoval do hned několika nečekaných a překvapivých zvratů, že jsem s přibývajícími minuty zůstal zírat jako naprosto přikován. Všechny kvality a ohromná sugestivita převýšily mou nechuť, jdu na 4*! Pokud jde o hororový zážitek ve víru 60. let, nějaký Hitchcock se oproti Mariu Bavovi může při vší úctě vážně zahrabat do země. Opětovně se na Šest žen pro vraha nejspíš nepodívám, nicméně za excelentní kus to považuju! 75% (Horror Challenge Tour) (30.05.2020)

Giallo snad ani nemohlo odstartovat lépe. Blood and Black Lace je vlastně vcelku prostý whodunit příběh, ale díky režijnímu uchopení Maria Bavy se z něj stala nesmrtelná žánrová klasika, která se navíc na konci po odhalení vraha přehoupne až do antické tragédie. Na kýble krve bylo ještě brzy, ale filmu bohatě stačí podmanivě hutná atmosféra a umně strukturovaný děj, aby dokázal zaujmout. Při druhém zhlédnutí mě to bavilo ještě víc a tu pátou hvězdu nepřidávám snad jen kvůli té rozvláčné předfinální fázi, kde film na malinkou chvíli ztratí dech. Jinak jde ale o naprostou pecku a silný stavební kámen, na kterém stojí základy giallo žánru. (12.03.2020)

Majstrštyk to je tohle vskutku už čistě ortodoxní giallo, jako jedno z prvních a dodnes i jedno nejlepších ve svém žánru. Velmi kreativní režisér Bava, byl znám svojí neuvěřitelnou fantazií, stylovostí, vynalézavostí s jedinečným citem pro barevnou kompozici, stylistiku, vizuál, osvětlení, design...atd. Tím vším se proslavil a tady to opět nechybělo, vše pěkně v jednom, a jak se říká opět to byla trefa do černého. K tomu všemu bych přidal ještě supr atmosféru, precizní hru světel a stínů, slušné napětí, docela zdařilé herecké výkony, vynikající hudební skóre, které tu dokonale ladí s místním prostředím (módní dům, krásné modelky a kostýmy) a samozřejmě, nesmím opomenout, i kvalitní intenzivní a brutální mordy (no bylo jich tu dost a fanda právě těchto okamžiků si tu přijde skutečně na své), na svou dobu tedy určitě, a pak překvapivé, zejména s ohledem, závěrečného odhalení vrahovi identity. Pro diváky to tehdy v kině musel být docela šok. Kult, a jeden z největších inspiračních zdrojů co se hororu (viz. třeba později slasher) a jejich tvůrců (Argento) týče. "Blood and Black Lace" je jednoznačně favoritem mezi Bavovými fanoušky. ps: Ze stejné doby, a z žánru, bych doporučil například film "Libido". (16.01.2012)

Ano, v tomto filmu našel Dario Argento inspiraci pro svá stěžejní díla, jak co se týče formování příběhu, vizualizace násilí a v neposlední řadě, a to hlavně, využití obrazu a barev k vytvoření patřičně tíživé atmosféry. Nevím nakolik se jen učil nebo Bavu bohapustě vykrádá. To ať posoudí jiní. Tento film je v některých scénách opravdové umělecké dílo. (04.03.2006)