Frigo, oběť krevní msty

Už tento film mohli čeští distributoři přeložit jako "Frigo na mašině." Valná část filmu se zde odehrává, nicméně gagů je poskrovnu. Tento film sice má spoustu děje, ale to, co od Friga očekáváme - humor, toho se zde moc nedočkáme. Jediné zajímavé číslo je tak jeho vylovené milované dívky z vodopádu. A to je trochu málo. (11.05.2009)

Scéna s vodopádem se právem zařadila mezi Keatonovy nejslavnější kousky. Our Hospitality je podle mně po dramatiocké stránce nejlépe natočená groteska. Když Buster zachraňoval svou milovanou, tak jsem byl napnutý na maximum. A vůbec celá honička je jedna z nejpovedenějších jaká byla ve 20. letech natočená. "Frigo" tady zahrál a zrežíroval mistrovskou satiru na jižanské zvyky tehdejší doby a geiálně se mu povedlo propojit dramatickou linku s komediální, aniž by se vzájemně překrývaly, naopak jedna druhou jemně doplňují a podtrhují. (20.03.2008)

Škoda té pozvolné první půlky, která se sice podrobně zaobírá jízdou vláčku s mnoha drobnými vtípky, ale pro děj vlastně nemá žádný velký význam. Teprve po příjezdu do města začíná vlastní příběh nabírat na intenzitě a jeho vyvrcholení na vodopádu je opravdu nádherná směs gagů a akrobatických kousků. Jenže to jsou pořád dvě grotesky v jedné (vlak a nepřátelství dvou rodů), a tak nemohu dát pět. Generál je jen jeden. (19.11.2018)

Opět jsem zapracoval na doplnění mého filmového vzdělání a vrhl se tentokrát na "Friga" a jeho klasické grotesky. První byla právě Frigo, oběť krevní msty a popravdě mě moc nezaujala. Samotný formát grotesky mě nikdy nelákal a moc to nezměnil ani tenhle film. Pro mě překvapivě se dbá i na příběh. Bohužel mi sled "vážných" situací, které vyzní groteskně nesedí. Sám Frigo má výraz leklého kapra, na kterém je jeho komika založena až přespříliš. K srdci mě zkrátka nepřirostl, ale jistě mu ještě další šanci dám, protože občas vtipná situace najít dá. (03.10.2017)

(1001) Busteru Keatonovi je vlastní takové fluidum a taková vizáž, že mi docela stačí, aby jen tak smutně seděl a do rohu se díval, a už mě baví to sledovat. Jenže jeho jednoduché dějové zápletky (na rozdíl od Chaplina, který mi přijde, na svůj komický vzhled spoléhá docela často a daleko méně zábavně) jsou nacpané tolika ozvláštňujícími nápady, že člověk nestíhá od začátku do konce žasnout. I tenhle film je jimi prošpikovaný skrz naskrz. Satirická narážka na stav železnice je například nejen třeskutě vtipná, ale taky aktuální dodnes, řekla bych, a kdykoliv někam jedu vlakem, tak si na tuhle parádní jízdu vzpomenu. (08.08.2009)