Frigo, oběť krevní msty

Nejsem žádný znalec americké grotesky let dvacátých, ale jsou snímky, které člověka prostě dostanou... Tohle je jeden z nich - Buster je mistr, jeden milý gag střídá druhý, hlavně zhruba čtvrthodinová cesta vlakem je jimi tak "napchaná", že by mohla podělit dalších pět řadových grotesek. Lepší než Chaplin... (18.06.2006)

Buster Keaton opet nezklamal, skoda, ze v prvni puli nedostane tolik prostoru. Jeho herectvi me neskutecne bavi, dokonce vice nez Chaplinovo. Filmu nechybi nic, pribeh, napeti, vtip, akce a nakonec i trocha toho dojeti. Skoda, ze hudba neni tak genialni jako treba u snimku Frigo na masine. Film, ktery musi zaujmout i ty, kteri nememu filmu neholduji. (20.09.2014)

Keaton natočil film, pozostávajúci z troch žánrovo odlišných častí. Tá prvá vo vlaku (na ňom, pri ňom, pod ním) je road movie, tá druhá v dome je medzirodinná dráma a tá tretia je klasický Keatonovský atleticizmus. Všetky sú ale ladené komediálne. Tento film je exemplárnym príkladom scenáristickej poučky, že sa scenárista pri písaní komédie nesmie nechať zlákať tým, aby sa jeho postavy snažili byť vtipné. Postavy v Krvnej pomste myslia všetko smrteľne vážne a je to iba ku prospechu veci. Neočakávajte záchvaty smiechu, Keatonove filmy a Obeť krvnej pomsty sú zaujímavejšie množstvom nápadov, ako scenáristických, tak predovšetkým vizuálnych. Ak sa dostane k slovu lano, je jasné, že bude použité v ďalšom gagu, alebo pre zvýšenie napätia v dôležitých dramatických scénach znova. Film je postavený na kontrastoch - dráma verzus komédia, láska a pohostinnosť verzus smrteľná nenávisť. (03.02.2013)

Opět jsem zapracoval na doplnění mého filmového vzdělání a vrhl se tentokrát na "Friga" a jeho klasické grotesky. První byla právě Frigo, oběť krevní msty a popravdě mě moc nezaujala. Samotný formát grotesky mě nikdy nelákal a moc to nezměnil ani tenhle film. Pro mě překvapivě se dbá i na příběh. Bohužel mi sled "vážných" situací, které vyzní groteskně nesedí. Sám Frigo má výraz leklého kapra, na kterém je jeho komika založena až přespříliš. K srdci mě zkrátka nepřirostl, ale jistě mu ještě další šanci dám, protože občas vtipná situace najít dá. (03.10.2017)

(1001) Busteru Keatonovi je vlastní takové fluidum a taková vizáž, že mi docela stačí, aby jen tak smutně seděl a do rohu se díval, a už mě baví to sledovat. Jenže jeho jednoduché dějové zápletky (na rozdíl od Chaplina, který mi přijde, na svůj komický vzhled spoléhá docela často a daleko méně zábavně) jsou nacpané tolika ozvláštňujícími nápady, že člověk nestíhá od začátku do konce žasnout. I tenhle film je jimi prošpikovaný skrz naskrz. Satirická narážka na stav železnice je například nejen třeskutě vtipná, ale taky aktuální dodnes, řekla bych, a kdykoliv někam jedu vlakem, tak si na tuhle parádní jízdu vzpomenu. (08.08.2009)