Červená

Není to úplně top, ale je to samozřejmě velmi dobrý dokument. Pouze je škoda, že je zde již mnoho známého materiálu ze starší práce Sommerové s Červenou, například Moje 20. století. Chybí popisky (když už například Koura nebyl představen) a fotka z Carmen (stále tatáž) se objevuje příliš často. Některé střihy nejsou dost citlivé (sotva dozní operní árie, začíná ruch ulice a její hudba). Nebo ty znaky, které Sommerová spojuje (reálie Berlína nejsou vždy pro Červenou negativními konotacemi, ale hudba je démonická) atd. Ze záběru Soňa na Vltavě se také pomalu, ale jistě stává kýč... Leč toto jsou drobnosti. Skvělé je setkání s dcerou Horákové, vzpomínky na rodiče a celkově osobnost Červené. Kam se ale poděla její kariéra ve filmu? Škoda, přeškoda, ze je zde zamlčena její práce na Únosu a dalších problematických dílech a je zmíněná jen její úvodní role a kamerová zkouška. Čili zajímejte se i dále a tento dokument berme jen jako část puzzle života fenomenální Červené. (14.11.2017)

Výborný dokument o neuvěřitelné osobnosti paní Soně Červené. Je bohužel pravdou, že osobnosti, které něco uměly, minulý režim hodně silně potlačoval, takže se dost často o jeich úspěších dozvídáme až s notným zpožděním (a o některých ještě stále nevíme ...) Herečka, ale hlavně světově proslulá operní zpěvačka patří mezi ně. Ve svém věku je stále neuvěřitelně vitální a krásná žena a v působivém dokumentu jsme se dozvěděli hodně zajímavého z jejího bohatého života. Dřívější informace z minulých kratších dokumentárních profilů nebyly zdaleka tak působivé jako tato "její osobní zpověď". Docela rád bych v dokumentu uvítal i více informací o jejím otci, ale je pravda, že pak už by byla délka dokumentu pro někoho možná nadměrná a dokument se přece jmenuje "Červená" a ne "Červení". Cesty osudu jsou opravdu někdy spletité a křivolaké, pokud by na berlínském přechodu tehdy sloužil "starší a tvrdší" pohraničník, tak by se (bohužel) kariéra této osobnosti asi vyvíjela poněkud jinak. Ta věta Jiřího Voskovce "Happy bych byl, ale šťastnej to teda nejsem" je opravdu velice výstižná. (04.10.2017)

1)"Nic v životě neošvindlujete, ani lásku ani kumšt." 2)"Propadat své vlastní dokonalosti je opravdu, to je hloupé, to nesmíte. Aspoň já jsem vždycky o sobě pochybovala a ty pochyby mě vynesly ještě výš. 3)" Nejdůležitější je to, co dáváte vy, ne to, co přijímáte. Co já dám obecenstvu a co já dám té roli. Jak se na ni připravím, ta pokora a ta disciplína. To hraje velkou roli v životě slávy." (28.09.2018)

Pro mě osobně neobyčejně dojemná podívaná, u které jsem byl hodně naměkko, a bezvýhradně podlehl kouzlu té noblesní ženy, která byla neuvěřitelně krásná zamlada i po devadesátce (podobně jako třeba Meda Mládková, k níž jsem choval podobný nehynoucí obdiv). Její život mi přijde naprosto fascinující, a už jen z vděku k tomu, že se Sommerová rozhodla o ní natočit film - který jsem sledoval bez dechu od začátku do konce - nemohu nehodnotit maximálním způsobem. Jsem šťastný, že jsem měl možnost zažít ji kdysi zpívat naživo, a její nedávné úmrtí mě hluboce zarmoutilo. Čest její památce. (19.05.2023)

Dokument je zajímavý osobností pěvkyně. Působí neobyčejně vitálně, mladistvě. Neztratila schopnost mluvit spisovnou prvorepublikovou češtinou. Scéna kdy řídí výstavbu vlastní hrobky hraničí s černým humorem. Červená působí stále ukázněná, rezervovaně, se zářivým úsměvem pořád jakoby v roli. Z jejího vyprávění sestavuje celé rodinné album se slavnými jmény. Třeba otec, který zemřel v roce 1962 založil proslulý pražský kabaret Červená sedma. Vnější podoba filmového medailonku není moc vzrušující. Červená se probírá svými relikviemi a fotografiemi nebo kráčí po místech své profesní dráhy od Národního divadla přes berlínskou operu po San Francisco. Podstatné ale je, co Červená vypráví. Třeba jak oba rodiče prošli nacistickými koncentráky. V jejím rodném velkém bytě se nyní archivují spisy Státní bezpečnosti.Díky profesi Červené může dokument čerpat z poměrně bohatých dobových materiálů. Jen dvakrát se ozve osobnější tón: když Červená zmíní emigraci prvního manžela, kterého pak už neviděla, a svou druhou, třicet let trvající lásku, omezenou však po vzájemné dohodě na každodenní telefonáty. (23.05.2020)