Režie:
Olga SommerováScénář:
Olga SommerováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHrají:
Soňa Červená, Aleš Březina, Ema Destinnová (a.z.), Petr Koura, Jan Werich (a.z.), Jiří Voskovec (a.z.), Jiří Suchý, Jitka Molavcová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Celovečerní dokumentární film Olgy Sommerové o světově proslulé operní pěvkyni a herečce Soně Červené je příběhem ženy, jejíž malé dějiny byly ovlivněny velkými dějinami Evropy 20. století. (Aerofilms)
Videa (1)
Recenze (43)
Čtyři hvězdy, a nejraději bych dala pět, náležely by ovšem, stejně jako má poklona, beze zbytku Soně Červené. Nicméně, je to přece jen hodnocení dokumentu jakožto vizuálního díla, takže za tři, průměr tedy čtyři hvězdy. Režisérskou práci Olgy Sommerové zcela zastínila osobnost Soni Červené a práci režisérskou a scenáristickou tak uvrhla zcela na vedlejší kolej. Pokud to byl záměr, pak je to ovšem dobře. Stejně jako v dokumentech o Martě Kubišové a Věře Čáslavské najdeme režisérčin "metapříběh" týkající se amorálnosti a krutosti komunistického režimu a byť se může zdát, že třeba právě Soňa Červená tak to explicitně nepojímala, i tak soudím, že je to správně. ()
Není to úplně top, ale je to samozřejmě velmi dobrý dokument. Pouze je škoda, že je zde již mnoho známého materiálu ze starší práce Sommerové s Červenou, například Moje 20. století. Chybí popisky (když už například Koura nebyl představen) a fotka z Carmen (stále tatáž) se objevuje příliš často. Některé střihy nejsou dost citlivé (sotva dozní operní árie, začíná ruch ulice a její hudba). Nebo ty znaky, které Sommerová spojuje (reálie Berlína nejsou vždy pro Červenou negativními konotacemi, ale hudba je démonická) atd. Ze záběru Soňa na Vltavě se také pomalu, ale jistě stává kýč... Leč toto jsou drobnosti. Skvělé je setkání s dcerou Horákové, vzpomínky na rodiče a celkově osobnost Červené. Kam se ale poděla její kariéra ve filmu? Škoda, přeškoda, ze je zde zamlčena její práce na Únosu a dalších problematických dílech a je zmíněná jen její úvodní role a kamerová zkouška. Čili zajímejte se i dále a tento dokument berme jen jako část puzzle života fenomenální Červené. ()
Že je Soňa Červená naprostý fenomén, jsem už věděl i před zhlédnutím tohoto moc pěkného dokumentu. Přesto spoustu zajímavých věcí o životních osudech této všestranné umělkyně jsem se dozvěděl právě až díky němu. Jako třeba to, že byla první představitelkou Káči ve W+V adaptaci Divotvorného hrnce. Hodně silný je už samotný osud její maminky a to jak za války tak především po komunistickém převratu. Sama Soňa Červená musela být již za mlada hodně silná žena, aby se dokázala s tímto vším vypořádat. Měla jistě pestrý život plný operního divadla a setkání s řadou uznávaných osobností (včetně třeba H. von Karajana) a moc hezky o tomto všem dokáže vyprávět. Olga Sommerová se snaží to její vyprávění dokreslit nejen řadou záběrů z míst, o nichž Červená vypráví, ale i autentickými dobovými záběry. To zasazení jejího životního příběhu do historického kontextu doby, ve které Červená žila, není sice asi úplně originální, ale určitě přispívá k autenticitě vyprávění. Obdivuhodná je na Červené jistě její vitalita do pozdního věku a taky životní moudrost. Oboje se podařilo Olze Sommerové v dokumentu náležitě ukázat a to přitom nikterak násilným způsobem. Celkově tedy mohu jeho vzhlédnutí doporučit všem, co se chtějí s touto mimořádnou osobnosti blíže seznámit. ()
Soňa Červená je sympatická dáma a její životní osudy jsou dobrým materiálem pro film. Ale bohužel - o opeře vím, jen že existuje a že se v ní zpívá. Takže jsem koukal na dokument o pěvkyni, o jejíž proslulosti je autorka přesvědčena, ale já o ní nic nevěděl a musel jsem se spokojit s tím, co z její kariéry režisérka do filmu vybrala. ()
Pro mě osobně neobyčejně dojemná podívaná, u které jsem byl hodně naměkko, a bezvýhradně podlehl kouzlu té noblesní ženy, která byla neuvěřitelně krásná zamlada i po devadesátce (podobně jako třeba Meda Mládková, k níž jsem choval podobný nehynoucí obdiv). Její život mi přijde naprosto fascinující, a už jen z vděku k tomu, že se Sommerová rozhodla o ní natočit film - který jsem sledoval bez dechu od začátku do konce - nemohu nehodnotit maximálním způsobem. Jsem šťastný, že jsem měl možnost zažít ji kdysi zpívat naživo, a její nedávné úmrtí mě hluboce zarmoutilo. Čest její památce. ()
Reklama