Ztracená stopa

Než se z génia Karla Kachyni stal renomovaný a svým způsobem absolutně nezaměnitelný režisér, musel točit bláboly poplatné tehdejší době. I jeho druhý film není výjimkou a příběh o pohraničnících, kteří zodpovědně brání svoji vlast trpí ideologickou nášivkou. Dramatický konec lapení zákeřného nepřítele státu v podání Ilji Racka oslavuje jejich práci a obranu státních hranic. I přesto film má jakous takous dobrodružnou rovinu a cvičením psů pohraničníky aspoň lehce zaujme. Kamera už vystrkuje růžky a probouzí nadějnou budoucí práci Jaroslava Kučery. Líbila se mi i moudrá bačova slova v situaci, kdy k němu přijde zamilovaný mladý pohraničník Pavel Kříž (Eda Cupák) a svěřuje se mu s trably se svou dívkou. Na to mu starý bača odpoví následující slova : "Bolesť je ako búrka, zahrmí a potom zase slnko svítí..." (09.09.2019)

To je celý Sklenčka, zákeřně, ze stínu kuje jeden pikel za druhým. Ale až Ťapka vyroste, jeho rejům bude konec. V malých rolích potěší přítomnost mladých Haničince a Brabce. Bek je jako vždy bodrý až hrůza. Ještě štěstí, že protipól mu dělají Dítě a především Cupák, který i do agitky dokázal vnést kus grácie a duchaplnosti. (29.01.2023)

Film nebyl špatný, ale díky filmu Dnes večer všechno skončí jsem poznala že tento film a jiné filmy této doby zkreslují. Toto však nebylo úplně hrůza a psů mi bylo líto. Oni totiž nemohli za to, že jim lidé vymývaly ty jejich neviné hlavičky že mají zakousnout každého chudáka, co jim vleze za hraniční pásmo. (28.09.2017)

Oslavná pohádka o klucích, kteří bojují za dobrou věc a mají chápavé velitele. Díky tomu, že Kachyňa nebyl bezpohlavní straník, ale filmový režisér, a to v téhle době nebylo běžné, se na to dá dívat. Jen je potřeba přistoupit na hru, že jsme všechny tyhle záležitosti už nejednou viděli. Ale hýbe se to, je to barevné a chvílemi se vám skoro zdá, že byste toho rozvratníka chtěli dostat i vy. (05.04.2010)

I ve svém druhém filmu dostal Karel Kachyňa nelehký úkol natočit film s propagandistickou námětem. Přesto však podle mě nevznikla jen obyčejná pohádka v barvách o našich hrdinných pohraničářích. Zásluhu na tom vedle samotného Kachyni má podle mě hlavně Eduard Cupák, jehož postava vojína Pavla Kříže není úplně černobílá. Je to hrdina, který to jako jediný umí s psem bouřlivákem Bujarem, ale v něčem je to i taková křehká a citlivá duše. Filmu nechybí "povinná" zápletka o zlém diverzantovi trávícím pohraničářům jejich psy. Díky té druhotné linii příběhu s E. Cupákem jsem se nakonec po velkém váhání rozhodl dát filmu 3 hvězdičky. (24.01.2020)