Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef PávekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, Jiří Adamíra, Zdeněk Kryzánek, Evelyna Steimarová, Carmen Mayerová, Josef Patočka, Danuše Klichová, Dáša Neblechová (více)Obsahy(1)
Bývalý profesor kybernetiky Šimek (V. Šmeral) se v nemocnici zotavuje po náročné operaci srdce. Lékařský tým, vedený chirurgem dr. Preclíkem (J. Adamíra), se starého pána ze všech sil snaží udržet při životě. Profesor Šimek však vlastně o to nestojí. Vybavují se mu vzpomínky na léta, která z politických důvodů strávil ve vězení. Tam také onemocněl a přišel o manželku i o dceru, která se ho pod nátlakem zřekla. Jediné, co teď pacienta zajímá, je mladá dívka, kterou oknem několikrát spatřil na vzdálené střeše věšet prádlo a vypouštět holuby. Jednoho dne se však dívka už neukáže a profesor Šimek dostane neblahé tušení. Přestože sebemenší fyzická námaha jej může ohrozit na životě, muž se odhodlá utéct z nemocnice a přijít záhadě ztracené dívky na kloub… (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Mám rád neznámé a zapomenuté filmy, tím spíš když jsou z nové vlny. Směšný pán vyniká hlavně svým žánrovým rozsahem-je to mysteriózní drama, kritika režimu a občas i tragikomedie. Tradiční Kachynovy řemeslné kvality nechybějí (kamera často používá k navození snové atmosféry rozostřené okraje záběrů), Liškova hudba je výtečná a Vladimír Šmeral exceluje tak, že jsem mu při jeho sabotážích nepokrytě fandil. To se ovšem nelíbilo doktorovi Adamírovi a jeho jeho hláška "pokud nám to tady budete takhle jebat" mne docela hodně pobavila :) ()
Dojemný příběh o konci života na mě silně zapůsobil především díky fantastickému výkonu Vladimíra Šmerala, charizmatu Jiřího Adamíry a taky atmosféře Starého města 60. let, viditelné zvláště v závěru filmu. Užila jsem si ty záběry fasád a ozdob historických domů, podbarvené nádhernou Liškovou hudbou. Všechny tyto součásti Kachyňova a Procházkova dramatu postupně utvořily dokonalý celek, který mě opravdu vzal za srdce. ()
Směšný pán není ani tak k smíchu, jako mu to hrozně dlouho trvá. Ta pointa není dostatečná, aby ospravedlnila to dlouhé nekonečné hledání domu, odkud vylétají holubi. Pan Kachyňa to určitě natočil proto, že cítil, že to perzekvovaným lidem společnost dluží. To je samozřejmě v pořádku. Doufejme, že už to v budoucnu nebude třeba točit. 60% ()
Možná je trochu škoda, že se v tomhle filmu prakticky všechno podstatné dozvíte až úplně na konci (i když pokud si přečtete oficiální text distributora, dozvíte se to hned). Je samozřejmě účinné nechat diváka hledat, dumat, pochybovat, přemýšlet a domýšlet si, ale ve Směšném pánovi se podle mě divák nemá o co opřít, takže spíš jen tápe a čeká, zda se dočká nějakého rozuzlení. ()
Křehký, melancholický film, který v poetizujících metaforách, ostře kontrastujících se syrovým nemocničním prostředím, poodhaluje tenkou hranici mezi životem a smrtí, mezi mládím a stářím i mezi radostí a smutkem. Vedle vynikajícího Vladimíra Šmerala, vytvářejícího zde jednu ze svých nejzajímavějších filmových kreací, lidsky prostou a přece vznešenou postavu bývalého profesora Šimka, nelze neupozornit na další mistrovský kousek z tvůrčí dílny Zdeňka Lišky. ()
Galerie (2)
Photo © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zajímavosti (2)
- Ve filmu se naposled objevil tehdy už 89letý herec éry němého filmu Josef Vošalík. Zemřel pár měsíců před premiérou. (Haller)
Reklama