Cani arrabbiati

Film zajímavý hlavně ze dvou důvodů – je to jeden ze základních inspiračních zdrojů Quentina Tarantina a pak proto, že se ani trochu nepodobá předchozím filmům Maria Bavy, je tu spíše cítit vliv jeho syna Lamberta. Proto se na atmosféru tady nehraje, spíše na stálý strach dvou unesených lidí ze smrti a blíže než k poliziotteschi žánru to má k čistokrevnému exploitation. A to hlavně díky prasárničkám dvoumetrového George Eastmana (scéna, kdy nutí před očima zloduchů ženu močit ve stoje je až fyzicky nepříjemná), explicitní násilí až na jednu jedinou scénu zde není, spíše psychický teror, pramenící z verbálního napadání a neustálého strachu dvou unesených, že se jich bandité později násilím zbaví. Stísněnou náladu navozuje i fakt, že zhruba sedmdesát procent stopáže kamera neopustí vnitřek auta, závěrečná nečekaná pointa je vynikající, ale jinak to větší otisk do divákovi duše neudělá. Předchozí Bavovy filmy se mi líbily více. (19.05.2016)

Tak tomuto filmu nemám opravdu co vytknout.Rozjede se hned od úvodních titulků a nepoleví až dokonce.V podstatě film o šesti hercích,kteří bez problémů tenhle film utáhli.Převážná část filmu se odehrává v autě.Takže na malém prostoru fámózní herecké výkony.Drsné exploitační peklo se skvělým koncem.Ikdyž pro mě zas né až tak překvapivým.Od půlky jsem začal něco tušit.Ale i tak paráda a naprostá spokojenost.Tady není co řešit.DOPORUČUJU. (03.06.2015)

Uzatvorený vnútorný priestor osobného auta ako hlavné dejisko príbehu plného emočných výbuchov, drsného ponižovania, bezohľadného násilia a prekvapivého konca. Všetko v duchu popevku "Únosy, únosy ach tie únosy" spievaného v rytme refrénu piesne Beáty Dubasovej "Účesy": účesy, účesy, ach tie účesy". Sprievodná elektronická hudba k filmu sa hodí skôr k obrázkom z nedeľného výletu do mesta ako k dramatickej útekovej scéne. Talianska thrillerová bizarnosť, ktorá emócie veľmi nevybičuje. Zaslúženú pozornosť však vzbudí konaním postáv, ovládaných nervami, podráždenými, okrem situácie samotnej, aj dusivým teplom v uzatvorenom priestore uprostred leta a napätým súžením sa, ako to celé dopadne. 79% (05.05.2014)

Drsná jazda o rukojemníkoch v aute, ktorých ohrozuje trojica zlodejov... Na tom by nebolo nič objavného, ak by to "Bava - klan" nenatočili priam klaustrofobicky. Napätie sa dá krájať, dvaja z troch grázlov sú dokonale šibnutí a dá sa od nich očakávať čokoľvek a do toho sa mieša dobrá Ciprianiho hudba. O záverečnej pointe sa ani netreba zmieňovať... je úžasná. (07.12.2013)

Po delší době jsem spokojen se solidním thrillerem. Syrový psychologický snímek sází na konfliktní situace hlavních postav. Násilí není otevřené, jak bývá u italských filmů zvykem, ale nijak se s ním nešetří. Ubodání, zastřelení, podříznutí, ponižování, znásilnění. Jelikož má film dobrou atmosféru, ani mi nevadilo, že gore efekty byly staženy na minimum. Jasný důkaz, že to jde i bez krvavých fontán, vyhřezlých vnitřností a utrhaných hlav. Větší část se odehrává v autě. Skupina zlodějů přinutí řidiče, vezoucího nemocné dítě, aby je společně s ženou - rukojmím odvezl z města. První konflikty na sebe nenechají dlouho čekat a divák si není jistý, kdo začne umírat jako první. A co s rozvernou a nepříjemně ukecanou řidičkou, která se sama pozve do téhle společnosti? Řešení bylo logické... Cynické zakončení snímku příjemně překvapilo. Ano, svět občas není to nejlepší místo k životu... (13.05.2015)