Kráva

Dřina. Jen pot a nekonečná dřina... A jeden skromný sen uprostřed krásných kopců (tam si tak vyrazit na víkend, „vyčistit si hlavu“ a zrelaxovat, že?) Jako nůše plná kamení těžký příběh, ze kterého se mi sevřelo srdce. Taky jsem míval své sny, ale už mi se mi zdají nedostupné (dokonce jsem kdysi měl i chalupu na horách, na nádherném místě, ale už nemám). Občas si nepřipadám příliš šťastný. A to mi ještě stále zůstal majetek, za který by bylo celé stádo krav! A Róze a Adamovi by přitom ke štěstí stačila jedna jediná... Tenhle majstrštyk Karla Kachyni mě přinutil k zamyšlení. Děkuji mu za to. (19.09.2013)

Kravská dávka deprese rovnou do žíly. Nemůžu říct, že by mě snímek dokázal atmosférou přenést na začátek minulého století, ale mohu s jistotou prohlásit, že i když jsou všichni naši politici zlodějští čuráci, které bych si přál vidět veřejně mučit, tak člověk musí přeci jen říct, že se v současnosti nemá zase tak špatně. Nebyl jsem okouzlen hereckými výkony, ba dokonce mi Radek Holub připadal velmi špatný a velmi těžko uvěřitelný. Co mě ovšem docela dost zasáhlo byl samotný příběh. Netuším, zda takhle dobrá byla už samotná předloha, ale způsob, jakým ji přenesl na plátno Kachyňa byl skvělý. Velice silný snímek, který nám dokonale připomíná, že tomu není zase tak dávno, kdy věci, které dnes považujeme za samozřejmé, samozřejmé nebyly. A že se musel člověk kurevsky nadřít, aby dosáhl alespoň uspokojivého životního standardu. Tento snímek mi nějakou dobu bude jistě otravovat mysl. Na 90. léta až nečekaně dobré. [79 %] (11.11.2020)

Jeden z nemnoha českých polistopadových filmů, který nejen beru na milost, ale který shledávám přímo skvostným. Asi hlavně proto, že na rozdíl od většinových českých šaškáren, frašek a skopičin, se jedná o film vážný, syrový, zemitý, s prostým a silným venkovským příběhem, který se mi nesmazatelně vepsal do paměti, i když jsem ho donedávna viděl jen jednou, a to už hodně dávno. Excelentní Radek Holub i Alena Mihulová. (07.09.2014)

Nádherný příběh podle Procházkovy předlohy zfilmoval Karel Kachyňa nezapomenutelným způsobem. Příběh (nejenom) o smyslu života, boji s nepřízněmi osudu, drsnou přírodou vás od samého počátku vtáhne a nepustí až do samotného konce. Výborní Radek Holub a Alena Mihulová, hudba Petra Hapky a poetické (ale realistické) znázornění nelehkého života "na kraji světa" , kde radostí je minimum a bohužel převažují ty "rány osudu". Zdánlivě jednoduchý příběh ale Karel Kachyňa převedl na filmové plátno nesmírně krásným a emotivním způsobem, takže najednou zjistíte, že hrdinům v tomto nelehkém a někdy i dost nespravedlivém boji s osudem, začínáte i fandit. Opravdu geniální filmové dílo, myslím že patří i v nelehké konkurenci mnoha Kachyňových filmových skvostů k těm úplně nejlepším. (22.11.2018)

Nebudu sršet superlativy, i když ve střízlivé míře jsou na místě. Na mě to působilo poněkud málo plasticky, barvitější mi přišlo listování ve skutečných matrikách té doby. Ale vzhledem k tomu, že je to příběh jedné chalupy na jednom kopci s jedním a tímtéž záběrem do údolního lesa, je to velice zdařilé... (16.07.2010)