Fany

Kachyňa sice je mým oblíbeným režisérem, jeho filmy mám rád, ale Fany se tak nějak úplně nepovedla. Občas dost nevěrohodně znějící a navíc „recitované“ dialogy, zvlášť v první půlce filmu jakási divná odtažitost. Takříkajíc Ani horké ani studené... Jakási nepreciznost. Jakoby si režisér říkal, že „to stačí“. Možná za to může nedostatek peněz nebo spěch, kdo ví? To, že se na filmu asi opravdu hodně podepsal nedostatek peněz, ukazuje víc než jasně ona klíčová scéna před koncem filmu. Takhle by to žádný režisér nenatočil, kdyby mu nic jiného nezbývalo. Přes všechny zápory jsou mnohé momenty kouzelné, za všechny například ona „plivací“ etuda, ale je jich tam mnohem víc. Kromě neuvěřitelného výkonu Jiřiny Bohdalové ovšem i dobří herci (Miroslav Donutil, Arnošt Goldflam) hrají místy dosti špatně. Výborně jsou vybrané lokace. Kutná Hora s kostelem svatého Jakuba nemůže zklamat. Znalce architektury ovšem jistě potěší i jiné lokace, například Feuersteinovo nymburské krematorium... Karel Kachyňa zkrátka byl Pan režisér, škoda, že už si nemohl dovolit to co kdysi, takže je výsledek vysloveně polovičatý... (27.10.2006)

Milý film. Stojí samozřejmě na výkonech hlavních představitelek Jiráskové a zvláště Bohdalové (její roli jsem jí opravdu věřil). Ač je film protkaný ironickými dialogy mezi doktorem a primářkou, je vlastně hodně smutný. Takového člověka vám je líto, ale stejně moc dobře víte, že byste vedle něj nikdy žít nechtěli. Ať už to beru jako kvalitní drama, nebo hodnotový snímek vyžadující od diváka zamyšlení se nad představeným tématem, dávám 4*, myslím zasloužené. (10.08.2008)

Obě stařeny tu připomínají ,,vokoralej chleba", ale hrát ještě nezapomněly. Bohdalka si dala Rákosníčka na živo, Jirásková patrně čerpala z předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. A taky tam běhá psík. Stejně jako Donutil, který se zatím nestihl nacpat snad jen do příhod dráčka Soptíka. Nevím co, ale něco mi na tom těžce dojalo. Patrně má laktace dostupuje vrcholu. (10.04.2013)

Takový přeslazený kýč, který si podobně postižené lidi bere jen jako pozlátko. Dustin Hoffman trávil měsíce v podobných ústavech, aby odpozoroval přesné chování autistů, paní Bohdalové stačila jedna odpolední návštěva, aby toto vše vstřebala. Její výkon tak spíše připomíná Křemílka s Vochomůrkou, nikoliv životného, duševně postiženého člověka. A příběh je v podstatě okopírovaný Rain Man, jen s prohozenými pohlavími. Jedinou invencí navíc je asi ten farář, ale uchopený velmi nešťastně, rádoby komicky vážně, ale ze života to opět rozhodně není. (10.12.2014)

Naprosto chápu, v čem je tento film nedokonalý a chybující, všechny ty kritiky snesené na Karla Kachyňu mají asi své opodstatnění. Jenže- s přibývajícími léty Kachyňa i jeho divácká obec přehodnotily priority, pohled kupředu za horizont vystřídalo ohlédnutí se zpět a taky okolo sebe. "Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál...". Jiřina Jirásková coby stárnoucí primářka je vynikající a stejně tak Jiřině Bohdalové se povedlo překročit svůj stín a zahrát postavu, na kterou bych si u ní nikdy nevsadil. Jde tu ale hlavně o paní primářku, co udělá se zbytkem života, který jí ještě zbývá, zda bude mít ještě sílu něco užít, otevřít se, mít rád. A Fany je přesně ten klíč, který do zámku pasuje, aby jí ty dveře do života otevřel. To je oč tu především běží...80% (25.09.2014)