The Little Sugar House
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (více)Obsahy(1)
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%. ()
Za poslední tři měsíce jsem měl štěstí vidět skoro všechny legendární adaptace Vladimíra Kornera. Je docela zajímavé sledovat, jak se s materiálem režiséři vypořádali po svém. Kachyňova Cukrová bouda je milý, neškodný film podmalovaný povznášející hudbou Luboše Fišera, vyprávěný z naivní dětské perspektivy. Není to tak úplně na čtyři hvězdičky, ale dobrý. Ovšem s hardcore nadupaným Zánikem samoty Berhof se to nedá srovnávat, Kachyňa je prostě takovej laskavej strejda. ()
Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. ()
Na téma Sudet a jejich osudu jsem velmi citlivý. Tragédie pohraničních oblastí a jejich letitá devastace, zánik desítek vesnic, osídlení obyvatelstvem bez zpětné vazby k regionu atd. Kachyňův příběh nesoudí, jen pozoruje. Na jednoduchém příběhu několika lidí je podchyceno téma až geniálně. Macháček je hvězdou filmu, ale nelitujeme jen jeho, ale i navrátivší se Němce z prohrané války, kteří ztratili vše, nemají kam jít a mohou se tak leda nechat zastřelit vojáky čs. armády. A tak se v poválečných Sudetech sejdou fašisté, antifašisté, komunisté, kolaboranti i dobrodruzi, aby dokonali dílo zkázy...90% ()
Situace v pohraničí těsně po válce nebyla nijak růžová a pan Kachyňa dokázal tu hutnou atmosféru vykreslit značně věrohodně.. Příběh ovdovělé ženy se dvěma malými kluky mě vtáhnul na první dobrou, k tomu tedy musím připsat, že postava „slušného“ Němce mi vzala dech.. Cením si i toho, že tvůrce diváka k ničemu neponouká, nabízí různé situace k úvaze, ale zachovává prostor k vlastnímu názoru.. Smutně krásné pokoukání o hrozné etapě našich dějin.. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
Reklama