Blázni a děvčátka

V ramci Kachynovej /Ucho 1970/ tvorby je tento film uz slabsim clankom, a hoci bol normalizacny film v 80. rokoch v tazkej krizi /chybali kvalitne scenare, tocili sa filmy od Polednakovej ukazujuce pomaly az normalizacny raj/, stale ide o normalizacny sivy, sedivy priemer. Pavel Novy /Prodavac Humoru/ na urovni. Zizkov ma cosi do seba a dialogy slusne : 50 % (31.12.2016)

Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] (03.08.2021)

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)

Blázni a děvčátka představují v pořadí druhý Kachyňův výlet do minulosti proletářského Žižkova. Po Láskách mezi kapkami deště situovaných do 30. let minulého století se Kachyňa tentokrát posunul v čase do 50. let, zato v životě svých filmových postav se vrátil z období dospívání a prvních lásek do zdánlivě bezstarostného dětství prožívaného mezi svéráznými postavičkami místních nekonformních týpků, polovičních a úplných bláznů. Kachyňa osvědčuje tradiční smysl pro poetiku a filmovou atmosféru, i když kvalit Lásek mezi kapkami deště nedosahuje. Stále se jedná o nadprůměrnou filmařinu, ke které se drtivá většina dnešních titulů ani vzdáleně nepřiblíží. Celkový dojem: 75 %. (10.01.2013)

Je to takový nějaký poetický, lehce pedofilní a citlivý jak situace na blízkym východě. Holt prostě typickej Kachyňa. I když mě teda osudy 13-letýho kluka moc nezajímaly, tak mě celkem bavily různý vedlejší postavičky. Jinak jsem celou dobu čekal, co tam Kachyňa provede s Lucií Benešovou. Ta si snad ve všech filmovejch rolích aspoň trochu zamrdala. Dokonce o rok dřív v Horký kaši jí hromadně znásilnili, tak jsem myslel, že tady s ní Kachyňa natočí minimálně bukkake, ale překvapivě její postava moc prostoru nedostala. Asi od tý doby, co měl Kachyňa doma Mihulovou, už se v těch Lolitkách tolik nevyžíval... (12.03.2012)