Špion, který se vydal na sever

Zásadný problém ktorý som u tohto filmu mal bol hlavný hrdina. Drvivú časť filmu ho vlastne vôbec nepoznáme. Nič nevieme o jeho rodine, minulosti, charaktere a ani jak vlastne vníma okolnosti, ktoré sa okolo neho dejú a či ho nejak ovplyvňujú psychicky, keď je tak dlho v utajení. Jediné čo vidíme je jeho dokonale zahraná pretvárka podnikateľa. Z nej nevypadne ani na chvíľu a to ani v okamihoch, keď má na mále. Takže Jeong-min Hwang síce predviedol famózny výkon, ale osud jeho postavy mi bol úplne ukradnutý. Oveľa viac ma zaujal príbeh severokórejského pohlavára v podaní Sung-min Lee, ktorý v mojich očiach zatienil aj Jeong-min Hwanga. Škoda že vzťah medzi nimi dvoma nemal väčší priestor, ale finále bolo tak akurát dojímavé, aby nepôsobilo pateticky. Namiesto postáv je film bohužiaľ pre mňa viac zameraný na historické udalosti, ktoré sú síce dostatočne zaujímavé, takže film ani na chvíľu nenudí, ale vďaka chladnému prístupom k postavám málokedy poriadne strne. Trochu napínavý je len finále u Kim Čong-ila. Pre našinca bude film hlavne poučnou sondou do Kórejskej histórie s neprekvapivým odhalením, že sa obidve Kórey vzájomne potrebujú a využívajú pre svoj vlastný prospech. Výnimočne ma pri sledovaní napadlo, že by si jednotlivé udalosti zaslúžili detailnejšie spracovanie v podobne minisérie vďaka čomu by snáď väčší priestor dostali aj postavy. Do akej miery jednotlivé fakty film upravil je jedno, keďže z filmového hľadiska to funguje celkom dobre. Výsledkom je nadpriemerný film, ktorý rozhodne stojí za jedno pozretie, ale nemám ho potrebu vidieť znova. 7/10. (09.10.2019)

Špión sa vydal na sever, kde nielen jemu, ale celému tvorivému štábu zamrzlo kreatívne myslenie. A tak sa len bezmyšlienkovite prepísala kniha akéhosi agenta do filmu. Lenže, naozaj divákov v 21. storočí ešte zaujímajú figúrky tradičných, mocou vybavených politikov? Dianie, okrem hlavného hrdinu určujú: a) diktátorský opilecký trpaslík, b) jeho horlivý, no úplatný eštébák/ či skôr kimčongilák, c) dvaja súperiaci politickí kohúti na juhu, d) šéf juhokórejskych tajných hrajúci zvláštne hry; mimochodom - smrteľne nezaujímavá postava, e) severokórejský boss nelegálnych obchodov, túžiaci priniesť ubiedeným spoluobčanom vychválený svet reklamy a kapitalistického raja. Aby nemuseli obhrýzať na skládke mŕtvol ľudské hnáty. Ukázaniu skutočných myšlienok, súkromného života agenta, čo šiel severnou cestou, či bežného života severokórejčanov, sa film dotkol len veľmi zľahka. Všetko prevalcovali nezaujímavé agentské politické hry a ťahanice. Bez väčšieho napätia a priblíženia postáv divákovi. Nudné a zdĺhavé, takmer ako Kim Ir-senove pamäti. (05.04.2021)

Yoon Jong-bin po Historickém Kundo servíruje další historický se špionážní tématikou s perfektně zahraným Hwang Jong-minem, ale na můj vkus byl film poměrně zdlouhavý a zajímavých sekvencí k dané stopáži nenabídl dostatek. Napínavé a zajímavé sekvence byly při setkání s vůdcem, ale těch nebylo tolik. Hezky natočený, dobře zahraný a rozhodně zajímavý náhled do politické situace v JK a SK. Nejsem cílovka, takže neutrální tři. 60% (29.10.2019)

Chtělo to větší koule a méně sladkobolný a realističtější závěr (dvě Korejky vedle mě brečely, takže asi OK). Špion téměř bezchybný, takže se o něj člověk moc nebojí, ale na chladné korejské thrillery už jsem si tak nějak zvykl. I tak vynikajicí a dlouho očekávané pasáže v KLDR doprovázené hrozivou hudbou fantastické. 8/10 (23.03.2019)

Špionážní film inspirovaný příběhem skutečného jihokorejského špiona, který se postupem času dostal až k samotnému diktátorovi Kim Čong-ilovi. Poslání agenta s kódovým jménem Černá Venuše, o jehož misi věděli všeho všudy tři lidé (včetně jihokorejského prezidenta), je zobrazeno za použití standardních, ale stále funkčních prostředků. U nás si sice málokdo pamatuje, co se dělo na korejském poloostrově v polovině 90. let, ale za to tvůrci snímku nemohou... Nejpůsobivější každopádně byly scény odehrávající se přímo v KLDR. (25.03.2019)