Přízrak

Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu, když jsem si film pouštěl, o to víc jsem byl zvědavý. Pravda, dlouho mi to nevydrželo. Opět se ukázalo, že nejsem žádný intelektuál, který by mohl docenit skryté kvality tohoto snímku. Začátek byl véééélmi pomalý, tvůrci ho prošpikovali naprosto úchvatnými statickými záběry, v nichž se nevyskytoval ani náznak pohybu a já jsem začínal mít zlé tušení. Po tomto úvodu pokračoval film v naprosto stejně strhujícím tempu a mým věrným společníkem se mi při jeho dalším sledování stalo tlačítko ffw, které dokázalo srazit stopáž na přijatelných šedesát minut. I tak to bylo velmi nudných šedesát minut. (30.06.2018)

Vono, jak se správně postavit k týhle americký indiepóze, která splaskne jak bubák při sebemenším zkoumání? A póza je asi to slovo, které čiší odevšud. Lowery si vzal pozérskej formát, narval tam citát Woolfové, zatlačil na hudbu, aby tekly emoce, manýristicky označil hlavní postavy jedním písmenem, provedl nás dopředu i dozadu časem, aby jako bylo jasné, že to má přesahy a pak celý svůj film vysvětlil v monologu mouder jednoho sarkastointelektuála. A já tomu dám plno a nejvíc, protože mě to hrozně vzalo. Rozklíčuj si to, jak chceš. Jsem uvnitř plnej manýry a navenek vobyčejnej sarkastointelektuál. Ten film je důležitej a pomohl mi. (13.07.2017)

Do poloviny filmu vcelku nudná záležitost, která až přespříliš natahuje každou svou scénu. Po té polovině ale příběh nabírá na obrátkách a s ním i střih, děj a postavy. Jakoby tvůrci měli scénář na krátkometrážní film, a tak se každou scénu pokoušeli natáhnout jak to šlo. Výsledek je tak průměrný film, který se těžko dere pod diváckou kůži. Místy se mu to daří. Bohužel ale, i tak jsem byl jedním z duchů, který sledoval cizí lidi a bylo mu jedno jaké vztahy mezi nimi jsou. 55% (12.12.2017)

Premýšľam čo povedať o filme, no na rozum mi chodia iba dve slová. Nádherné a smutné. "A Ghost Story" ma skutočne dostalo do emočného stavu, ktorý potrebujem ešte nejako spracovať, lebo si myslím, že je tu obrovské množstvo nádherných momentov, spolu s záverečnými sekundami. Film má úžasnú atmosféru, vie ako svoj príbeh podať a najmä mám pocit, že keď sa pozerám na hlavného hrdinu celý čas pod plachtou a jediné čo vidíme sú čierne diery namiesto očí, vidím mu hlboko do duše. Neviem ani ako je to možné, ale to sú moje pocity. Hudba je vynikajúca a možno jediné čo by som z filmu odstrihol je dlhý monológ Will Oldhama. Alebo skrátil. Čím menej monológov a dialógov, tým viac na mňa tento film dýcha. Rozhodne to ale nie je film pre každého. Hodnotenie: A (18.01.2018)

Režisér a scénárista David Lowery je úkaz. Je evidentní, že před jeho barákem nebudou fanoušci s transparenty vyřvávat, kdy natočí zase něco dalšího. Jeho vizuálně podmanivé kousky jsou totiž extrémně pomalé, hodně meditativní a nepříliš dějové. Forma prostě vládne. A stejně jako nebyl schopný posunout na jakýkoliv vyšší umělecký level svůj Ain't Them Bodies Saints, ani tentokrát to neklaplo. S postavami se nelze ztotožnit, atmosféru přebijí ambice, kterým neporozumí každý. Možná ani tvůrci. Rooney truchlí, Casey totiž nezvládl řízení. Byli manželé, milovali se, občas slyšeli podivné zvuky v domě. Nyní ona oddaně trpí (a přejídá se koláčem), on je duch bez možnosti ovlivnit fyzický svět. Příběhové zvláštnosti mi dvakrát nesedli, možná by to chtělo další projekci. Jenže se obávám, že druhou šanci téhle „duchařině“ v nejbližších letech nedám. (26.09.2017)