Bůh to vidí, pane Allisone

Neobvyklá dvojice jeptišky a mariňáka se potká na opuštěném ostrově uprostřed vrcholící války v Pacifiku. Námět o setkání nesourodého páru za dramatických okolností je neobjevný (takových filmů tu už bylo!) a jeho zpracování rovněž. Postrádala jsem náznak jiné emoce než jen základní touhy přežít. Kerr a Mitchum sice hrají skvěle, ale scénář jim nedokázal napsat scénu, ze které bych cítila aspoň náznak milostného vzplanutí. Dost dlouho se v téhle oblasti nic nedělo. A i později se o platonickém vztahu jen mluvilo, ale nebyl nijak ukázaný. Až v úplném závěru, kdy jeptiška mariňákovi oddaně přidržuje cigaretu, by se snad dalo vytušit, že se mezi nimi odehrálo i něco víc než skrývání se před Japonci. ___ Snímku nepomáhá ani trestuhodná bezstarostnost, se kterou si Mitchum chodí do japonského tábora plného vojáků jako do nákupního centra a nikdo si ho nevšimne, i když jim krade zásoby za bílého dne a ani se nemaskuje. Neuvěřitelné. __ Snímek na mě působil ploše, nepropracovaně, bez špetky humoru nebo silného dramatu. /18. 5. 15./ (18.05.2015)

Kupodivu velmi milý, vtipný příběh. Mitchun profesionální jako vždy a Deborah Kerr překvapivě září. Vůbec jsem to nečekal, r.v. je 1957. Velmi legrační je, že si stále říkají madam a pane Allisone. Pozor Spoiler: Výborný je konec, nikdy se vlastně nedozvíme, zda jeptiška učinila ten rozhodující druhý krok. (19.09.2012)

Přežít neúspěšné vylodění za války v Pacifiku, dostat se po nekonečném utrpení na rozžhaveném slunci bez vody na opuštěný ostrov uprostřed ničeho a na něm narazit akorát na krásnou řádovou sestrou s tím vůbec nejsmyslnějším hláskem pod sluncem (musím si sehnat více filmů s Deborah!), která vás každým pohledem, každým gestem nepokrytě svádí a přitom si nedá říct; tak tomu říkám být opravdovým smolařem, pane Allisone. Jinak s ohledem na Hustonovy schopnosti je zajímavé téma rozkolu lásky k Bohu/člověku sice poněkud naivně pojaté, ale díky kromobyčejně funkční jiskřivé chemii mezi ústřední dvojicí se tento nedostatek dá až překvapivě lehce odpustit. (02.01.2010)

Pro Hustona spíše nezvyklé téma, takřka romantický film. V povedených kulisách válečně-dobrodružného dramatu se tu odehrává lehce ironický konflikt mezi duchovním posláním a citem k druhému člověku, o němž si nejsme jisti, zdali nepřerostl hranice přátelství. Oba hlavní protagonisté podávají vynikající a věrohodný herecký výkon. Snímek nečekaně vyrovnaně podává obě hlediska - to Mitchumovo, který musí pochopit, co to vlastně duchovní poslání znamená, i to sestry Angely, která prochází těžkou zkouškou, která ji utvrdí v jejím rozhodnutí a zároveň jí zřejmě pomůže vyrovnat se svým postavením i se vztahem k okolnímu světu a mužům jako takovým. (05.08.2006)

Nemám co vytknout, líbilo se mi ještě víc než Africká královna. Ušlechtilé lidství, "mužství" i "ženství". Vážím si literární předlohy Charlese Herberta Shawa i režiséra Johna Hustona, že dotáhli drama právě do takovéhoto závěru. Dnes by to relativističtí tvůrci nejspíš ukončili přesně opačně (mám na mysli vztah námořníka a řeholnice). Obě hlavní role výborně obsazené, a navíc zdařilý český dabing - to vše přispělo k moc dobrému pocitu po zhlédnutí tohoto majstrštyku... (16.10.2010)