Reklama

Reklama

Zpovídám se

  • USA I Confess
Trailer

Obsahy(1)

Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (103)

Tayen 

všechny recenze uživatele

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. ()

agathon 

všechny recenze uživatele

Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Tohle je (samozřejmě během mnoha let) můj 25 Hitchcock (a to určitě jsou "tu" lidé, kteří viděli všechny), a cítím, že si od něj musím odpočinout, alespoň nějaký ten rok. Matty *** zde píše: "Typicky hitchcockovské téma..." Samozřejmě, všechno je tu hitchcockovské do té míry, že je třeba opustit loď se všemi jeho vlajkami. Kdyby se člověk nedíval na filmy s očekáváním, že uvidí něco nového, vystačil by s jeho čtyřmi pěti filmy. Ale to bych zase neviděl "Případ Paradineová", který mě jak tématicky, tak zpracováním, zaujal natolik, že v něm bezmála spatřil jádro pudla - Hitchcocka, chcete-li. Navíc H. dobře zná své diváky a taky ví, jak na ně. Dalo by se přímo říct, že s nimi pracuje (manipuluje). Všechny jeho filmy mají skoro stejnou strukturu, v níž jsou obratně rozloženy místa napětí a uvolnění. Pozn: Hitchcockovu manipulaci s diváky uvádí (spíš pod čarou) např. i Martin Scorsese. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Potencionálně silný námět, který je však na Hitchcocka zpracován až nezvykle průměrně. Není špatný v žádném ohledu, ale také není v žádném ohledu výjimečný. Všechny klasické Mistrovy postupy zde jsou, dobří herci také a nechybí ani napínavé scény - obvzláště soudní přelíčení se vydařilo. Ovšem celkově je zde, především na začátku filmu, pomalé tempo a málo napětí. V Hitchcockově filmografii se jedná o průměrnější, byť stále dostatečně kvalitní počin. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* ()

Galerie (32)

Zajímavosti (9)

  • Hitchcock prohlásil, že byl unešen výkonem Anity Björk ve filmu Fröken Julie (1951), a tak ji chtěl i pro tento svůj film. Björk přijela do Hollywoodu i se svým milencem, spisovatelem Stigem Dagermanem a jejich dcerou. Warner Bros však trval na tom, že dokud se nevezmou, nemůže ve filmu hrát, a tak nakonec roli Ruth Grandfort hrála Anna Baxter. (Kulmon)
  • John Springer, přítel Montgomeryho Clifta, uvedl, že se Clift na roli připravoval tak, že strávil týden v klášteře. Potřeboval vypozorovat, jakým způsobem nosí kněží svůj šat, jak drží rukama oděv před sebou a jak zvláštně se při chůzi pohybují. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
  • V originální hře byl kněz oběšen. Tento konec však musel být vystřihnut a nahrazen, aby se autoři snímku vyhnuli hněvu cenzora. (Kulmon)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno