Zpovídám se

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. (07.08.2008)

Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) (11.08.2007)

Tohle je (samozřejmě během mnoha let) můj 25 Hitchcock (a to určitě jsou "tu" lidé, kteří viděli všechny), a cítím, že si od něj musím odpočinout, alespoň nějaký ten rok. Matty *** zde píše: "Typicky hitchcockovské téma..." Samozřejmě, všechno je tu hitchcockovské do té míry, že je třeba opustit loď se všemi jeho vlajkami. Kdyby se člověk nedíval na filmy s očekáváním, že uvidí něco nového, vystačil by s jeho čtyřmi pěti filmy. Ale to bych zase neviděl "Případ Paradineová", který mě jak tématicky, tak zpracováním, zaujal natolik, že v něm bezmála spatřil jádro pudla - Hitchcocka, chcete-li. Navíc H. dobře zná své diváky a taky ví, jak na ně. Dalo by se přímo říct, že s nimi pracuje (manipuluje). Všechny jeho filmy mají skoro stejnou strukturu, v níž jsou obratně rozloženy místa napětí a uvolnění. Pozn: Hitchcockovu manipulaci s diváky uvádí (spíš pod čarou) např. i Martin Scorsese. (30.01.2017)

Potencionálně silný námět, který je však na Hitchcocka zpracován až nezvykle průměrně. Není špatný v žádném ohledu, ale také není v žádném ohledu výjimečný. Všechny klasické Mistrovy postupy zde jsou, dobří herci také a nechybí ani napínavé scény - obvzláště soudní přelíčení se vydařilo. Ovšem celkově je zde, především na začátku filmu, pomalé tempo a málo napětí. V Hitchcockově filmografii se jedná o průměrnější, byť stále dostatečně kvalitní počin. (11.08.2007)

Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* (31.01.2020)