Zpovídám se

Tento čierno-biely Hitchcock vznikol podľa francúzskej divadelnej hry Paula Antelma z roku 1902. Obsadenie (predovšetkým dobrovoľne trpiaci Montgomery Cliff) je zdatné a nápad o nutnosti zachovania strašného tajomstva (ktoré je potrebné si privlastniť, aj keď s ním nemáme nič spoločné) zaujímavý. Ale Zlo tu nefunguje tak, ako by sa patrilo. (22.10.2005)

Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) (11.08.2007)

Přepsáno v červenci 2018. Zpovídám se je hitchcockovské filmové melodrama. Cynicky rezonuje, moralisticky provokuje, staví mohutné dubové pylony z klišé a zohledňuje potřeby spořádané společnosti. Uhlazenost a běloskvoucí čistota hrdiny, zmítaného zlomyslným osudem soukromým očistcem, je dodržením prvního zákona. Dozvuky národního nepřítele chytře znetvořují obraz k potřebě napětí a forma všehoschopného strachu v ústraní nahání děs. Formálně kruté, prakticky zjednodušující, morálně znepokojující, přesto všeobecně uspokojující. Větší psychologické hlubině brání potřeba komerčního úspěchu. Hlavní postavou melodramatického cynismu je Michael William Logan (sympatický Montgomery Clift), mladý katolický kněz kanadského Québecu, válečný hrdina a vzor veškeré lidské poctivosti a mravnosti. Zkázonosná síla společenských pomluv je výstražným mementem. Morální provokace si vychutnává podstatu svaté zpovědi a hrdinu nevybíravě předhazuje morálnímu hněvu spořádané masy. Střet má své podmanivé chvíle, ale je zkrocen potřebou uhlazenosti. Hlavní ženskou postavou je Ruth Grandfort (zajímavá Anne Baxter), manželka prominenta se soukromým srdečním tajemstvím. Intimita je projednávána veřejně ve frontálním útoku prudérní ochrany mravní počestnosti, pocit je zveličen do monumentálních rozměrů základního prvku zla. Cynismus nikdy nedopustí naplnění. Výraznou postavou je Larrue (zajímavý Karl Malden), schopný policejní inspektor. Skrývané tajemství je lákavou stopou k pronásledování podezřelé kořisti. Oltář k usmíření morálního skandálu se slavnostně připravuje na svou oběť. Důležitou postavou je Otto Keller (pozoruhodný O. E. Hasse), správce farnosti s pocitem ublíženosti. Je zdrojem efektně působivého psychického nátlaku. V silovém postoji se nachází zalíbení. K výraznějším postavám patří také Willy Robertson (příjemný Brian Aherne), hlavní prokurátor, který si užívá každou převahu při soudním přelíčení. Profese je rolí, se kterou se slaví velkolepé společenské úspěchy. Nasvícená efektivita. Z dalších rolí: Ottova manželka a farní hospodyně s morální rozpolceností Alma Keller (Dolly Haas), politicky významný Ruthin manžel Pierre Grandfort (Roger Dann), Loganovi kněžští kolegové ze stejné farnosti otec Millars (Charles Andre) a otec Benoît (Gilles Pelletier), či nenáviděná oběť vraždy právník Vilette (Ovila Légaré). Zpovídám se je filmové melodrama s dávkou napětí, cynismu a morality. Možnosti jsou spoutány uhlazeností k uspokojení řádu společenské spořádanosti. (08.09.2009)

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. (07.08.2008)

Jeden z nejpropracovanějších Hitchcockových filmů (byť je v podstatě takovým Shadow of a Doubt naruby), a také na své poměry celkem kritický (vůči strážcům zákona), byť taková rovina u něj nebývá vůbec zvykem. Dialogová stránka je sice až moc přebujelá a sráží výsledný dojem, naproti tomu mě mile překvapila romantická část, kterou ani nelze vnímat jako soběstačný celek, jelikož výborně zapadá do oné kriminální skládačky. V poměru dobového úspěchu a mého osobního zážitku je zpovídání se dle mého mínění zatím nejpodceňovanějším kouskem z Hitchovy tvorby. (14.07.2010)