Reklama

Reklama

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Díky festivalu Finále Plzeň jsem viděl verzi bez zvuku a musím říct, že to je snad jeden z nejnapínavějších němých filmů vůbec. Jen ta Anny Ondráková byla místy herecky dost v rozpacích (bezprostředně po vraždě se sice chovala tak, že z ní šla opravdu hrůza, ovšem nejsem si jistý, jestli to byl záměr). Nicméně Alfred Hitchcock se očividně vyřádil, použil spoustu nápaditých režijních fíglů, závěr natočil velmi akčně a coby scenárista nezapomněl ani na černý humor - to když zákaznice v obchodu odsuzuje vraždy nožem, zatímco umlácení cihlou jí už tak nevadí. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tohle je taková příběhová klasika. Známe to všichni, prostě příklad (ne) plánovanýho rande s fakt dotěrným chlapákem který se může zvrtnout v něco opravdu ošklivýho, ale pochopitelně aby to nebylo tak jasný, tak se musí do případu přimotat i policajt spjatý s obětí a vražedkyní v jednom a navrch vyděrač kterej všechno viděl a chce si z toho taky něco vyprofitovat, no neříkejte, že tohle neznáte... tak jasně tohle je jeden z prvních filmů na toto téma, tak mu odpustíme i tu naivní vraždu bez kapičky krve a překombinovaný závěr. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z prvních zvukových filmů, ale jinak má Hitch na kontě i lepší kousky.55% ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Zločin z vášně aneb Alice v rukou chlípníka za závěsem a jak to bylo dál... . . . No, komu by připadalo, že tu cosi zbytečně zlehčuju, to už udělal Mistr ve filmu vícekrát sám. Ale je fakt, že Anny O. je rozkošná, hopsá před kamerou jako diblík a scény s převlékáním, potažmo pak svlékáním i oblékáním hrdinky (d.m.s.n. si milou Anku milý Alfréd docela vychutnával... ;-) působí i přes absenci nějaké té odhalené bradavky na svou dobu docela napínavě a odvážně... Bohužel však napínavěji, než většina filmu dál... . . . Každopádně - jak jsem řekl - škoda, že je ve filmu těch pár zbytečně hloupoučkých odlehčujících motivů. I jinak zápletkou vůbec jde pak čistě scénáristicky o dílko tak nějak trošku prostoduché a prostě všelijakými těmi dějovými klišé a hereckými kreacemi nezapře svou dobu vzniku... Ale zase na druhou stranu - Mistrovy hrátky se zrcadlem, odrazy obrazu, hra se světly a stíny a to úžasné (skoro už) finále na kupoli Britského musea...!!! . . . Po kterém nakonec přijde tak banální The End... :-/ . . . Můj dojem z filmu je tedy poněkud rozporuplný - ale (!) - ano, je to prostě osmdesát let starý film, žánr byl v plenkách a A.H. je jedním z jeho otců a s láskou ho vychovával a ovlivňovali se navzájem... Budiž tedy moje hodnocení tak jako tahle zpověď tolerantní... Tři hvězdičky za film jako příběh v rámci doby a žánru, pět hvězdiček za Mistrovo novátorské vidění a originální metody režírování - výsledkem pak kompromis... - - - - - (Poprvé viděno ve zvukové verzi 13.1.2009 na dvd, komentář zde jako osmý - 13.1.2009) ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

S britskou epizódou Hitchcockových filmov mám (zatiaľ až na film 'The 39 Steps') pomerne problém. Filmu bol výrazne odlišný v scénach, ktoré boli točené ešte s plánom natočiť nemý film, a v naopak scény, v ktorých dostalo prvýkrát v britskom filme priestor hovorené slovo. Zjavný chaos musel nastať aj na počas natáčania, ako poľahčujúce okolnsoti to však brať nemienim. Hluchých miest je medzi hlavnými bodmi, ktoré vytvárajú atmosféru napätia, príliš veľa, aby si Sir Hitch dovolil naťahovať film až takmer na hodinu a pol. Motív a zápletka filmu sú pomerne strohé, no efektné a dej plynie naozaj slušným tempom, Hitchcock nezaprel niekoľko originálnych nápadov a ja zas nezapieram celkom príjemný dojem. 70%. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (19)

  • Pre scény odohrávajúce sa v British Museum využil Hitchcock tzv. Schüfftanov proces. Popísal to nasledovne: „Umiestnili sme v 45-stupňovom uhle zrkadlo a v ňom sa odrážali fotografie interiéru múzea. Dobu expozície mali 30 minút. Celkom sme mali 9 fotografií rôznych dekorácií múzea a pretože boli priesvitné, mohli sme ich zozadu osvetľovať. Na zrkadle sme vždy odškrabali striebornú vrstvu na tých miestach, ktorá odpovedala dekorácii skutočne postavenej v ateliéri. Producenti nepoznali túto metódu a preto som tieto trikové scény natáčal bez ich vedomia.“ (Biopler)
  • Velká část filmu byla původně natočena jako němá, během natáčení se stal zvuk dostupným a tak další scény byly natočeny se zvukem a do němých byl poté zvuk přidán. (Kulmon)
  • Film je považován za Hitchcockův poslední němý snímek a jednak za jeho první film zvukový, jelikož existují obě verze, které se od sebe liší. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama