Stanfordský vězeňský experiment

Neobjektívne 4, nakoľko ma tento experiment hrozne fascinuje. Ale neviem či by sa to zverstvo, čo sa tam udialo nedalo urobiť aj lepšie. Príliš veľa zoom-in, kulisy boli strašne neprehľadné, niektoré scény príliš zdĺhavé (chápem zámeru zhustiť atmosféru, ale po 84x už skôr nudia). Ale plusy sú jednoznačne herci, story a relatívne happy end outro. (25.06.2021)

Atraktivní tématika, výborně natočená i zahraná. I přes všechny otázky ohledně etiky onoho experimentu je strašně zajímavé sledovat, jak se psychika obyčejného člověka dokáže během relativně krátké doby změnit. Však si člověk vybaví, jaká zvěrstva dokázaly obě válčící strany ve vietnamské válce. Upřímně se nedivím, že se profesor Zimbardo zdráhal experiment ukončit. Jak by to pokračovalo, kdyby to nezarazil? A jak by to vypadalo, kdyby byly role rozděleny opačně? Otázky, samé otázky... (02.12.2016)

Neviděla jsem původní nahrávky, nečetla jsem články o tomto experimentu a vlastně jsem o něm do té doby, než jsem toto zapla nic nevěděla. I když tento film má 2 hodiny - stačilo mi to na to, abych se zamyslela nad tím, jak se někteří k sobě chovají a co to může s lidmi udělat, když dostanou "moc". Je to kruté, opojné a zároveň ukázkou toho, že tohle je prostě mezi námi. Film je pro mě hodně nabitý hlavně obsazením, jelikož mít pospolu Ezru Millera, Billyho Crudupa - to samo o sobě je hodně :D Ale ještě k tomu Michaela Angarana a Tyee Sheridana - ok - to se jim povedlo :) Přišlo mi to jako by film jen "naznačil" co se dá udělat, ale i tak to stačilo a doporučuji ke shlédnutí hlavně z toho důvodu, aby se člověk zamyslel nad tím, co by udělal on.... (26.05.2017)

Byť téma a celý problém, "kde se v lidech bere zlo" je závažnou věcí a tenhle experiment o lecčems napovídá, tak zpracování místy spíš připomínalo předhánění se v tom, jak ponížit člověka ještě více. Dovedu si představit úplně jiné zpracování, a ony i jsou, i když nevím, jestli podle mých představ. Prostě tenhle snímek u mě zůstal někde v polovině, a protože jsem se úplně nenudil, tak dávám tu horní hranici půlky. (23.08.2020)

„Vítejte na instruktážním setkání. Jistě vás potěší, že jsme vás vybrali v této studii na pozice strážných. Rozhodli jsme se na základě vlastností, které jste prokázali během svých pohovorů.“ Není nad to být upřímný…Předchozí verze Stanfordského experimentu jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat. Při úvodních pohovorech ani tak nepřekvapí důvod účasti, jako fakt, kolik lidí by preferovalo být raději vězněm („Nikdo nemá rád dozorce.“). Jenže to se poněkud setře, když někteří jedinci dostanou v podstatě neomezenou moc (zvláště „John Wayne“). Pak se nabízí řečnická otázka, kde končí „simulace“ a začíná realita, v kterou všichni, bez ohledu na svou roli, začnou věřit. Ačkoliv skutečné zamyšlení pro diváka je v tom, jak by se asi choval on sám (celkem jedno v jaké roli). A jak se mi líbilo postupné přitvrzování a gradace, tak mě lehce zklamala kolísající míra uvěřitelnosti, nejslabší v tomhle ohledu byl návštěvní den (opravdu bez reakce?). To je trochu škoda. Přesto i díky výborně vykreslené psychologii postav a silným momentům dám solidní 4*. (26.01.2020)