Automat na přání

Film Automat na přání je vlastně jakýmsi kinematografickým holdem dětské představivosti, touhy po dobrodružství a v neposlední řadě i touhy po vykonání něčeho velkého a slavného. Zato dospělým nastavuje nemilosrdné zrcadlo. Dále je třeba ocenit, jak tvůrci filmu pracovali s barvami. To bylo něco na svoji dobu úžasného, zejména když uvážíme, že barevný materiál byl drahý a vzácný (a na filmy pro děti a mládež se používal spíše výjimečně). Tak třeba pohledy do kaleidoskopu jsou přímo kouzelné, zvláště pak ve spojení s filmovým trikem. Ovšem nejvíce mě pobavila scéna z vězeňské cely, kde je na pozadí slyšet píseň Karla Gotta C’est la vie, načež dozorce vzkřikne: „Ježíšmarjá, já zapomněl vypnout oblbovadlo!“ No, představte si, že byste měli dokola poslouchat „C’est la vie“ – to už by nebylo oblbování, ale přímo rafinované mučení... (16.12.2021)

Příběh dvou malých uličníků je v dnešní době už zapomenutý film. Což je škoda, protože dětští herci zde předvedli velmi solidní výkon. A je jen málo dětských filmů, které dokážou oslnit tím, co se před kamerou děti dovedou. S trochou nadsázky se dají považovat za předchůdce slavného Tomáše Holého. Dojem z filmu, a to pro mě docela zásadní (tak zásadní, že jsem musel ubrat hvězdičku), mi zkazilo soudruhování. Jistě, film se natočil v dobách komunismu, ale ty odkazy jsou docela přehnané. Tomu napoví i chování represních jednotek. Naštěstí je tady milá a chytrá raketa URANIE, která chlapce donutí svá přání volit uvážlivě a užívat si krás života. Překvapením pro mě byla druhá polovina filmu a také konec, který bych rozhodně nečekal. Ale u tohoto typu to může dopadnout všelijak. Proto jej neberte vážně. Je to přece pro děti. (10.08.2014)

Celkem nudný film. Děj to pořádně nemá, oba kluci sice hrají uvěřitelně, ale připadali mi otravní a všechny ty fantazijní věci mě taky nebavily. Navíc to nadměrné používání kaleidoskopů mi lezlo dost na nervy. Sice to teda místy bylo halucinogenní, ale pořád míň, než třeba Bizon. Jediné, co zde bylo zajímavé, byla ta příroda a samotný ten automat na přání, jinak asi nic. Navíc ten konec byl hodně nijaký a dost nahodilý, až mi připadalo, že jsem celou dobu koukal na nějaký nepovedený experiment. Ale ona to hlavně byla strašná nuda, která se snaží zaujmout fantazií, ale když nezaujme tou, tak pak už nemá čím. 2* (23.02.2020)

Surrealismus pro děti a mládež? Josef Pinkava mě přesvědčil, že existovat může a také mě v jeho originálním autorském podání velice bavil. Pinkavovy filmy z této éry (Mlčení mužů či Kapitán Korda) mám rád a ač tenhle kousek z jeho tvorby dost vybočuje jak fantasy / sci-fi žánrem, tak netradiční francouzskou koprodukcí, ten duch Pinkavovy poezie dětského světa zůstal zde hezky zachován. Z reality v podobě povinné školní docházky a také socialismu plného fízlů a soudruhů se skrze dětskou fantasii dostáváme plynule k barevně i náladově pestré procházce novým, snově laděným dobrodružstvím. Poetické záběry z přírody se krásně střídají s trikovou poezií pohledů do kaleidoskopu (ty jsou opravdu nádherné!), funguje i prolínání asociací během dění na jedném místě. Když se po zatčení kluků policejní místnost postupně měnila přítomností tabule na školní třídu a záhy ještě na věznici plnou cel, cítil jsem se u Automatu na přání už nějakou tu dobu jako v nějakém roztodivném snu, ve společnosti vybraných žáků ze své třídy. :D Přes místy naivnější děj jsem se od počátku (se zřetelem na cílovou skupinu) přenesl a navrch si zas užil satirické narážky věnované dospělým, zejména v souvislosti s karikaturní postavičkou muže zákona v uniformě (dle všeho komisaře, ředitele věznice i dozorce v jedné osobě?). Když se rozpoutá mezi ním a dvojicí dětí malý souboj, nechybí ani akční útěk, přestřelky, výbuchy... a uprostřed všeho i zpívající kostra! Jeden ze slavných hitů Karla Gotta ze 60. let zde dostal na chvíli nový, přímo groteskní rozměr! :o) Pinkavova „Země fantazie“, odvíjející se z úvodního motivu mezinárodní technické výstavy a nového vynálezu stroju plnícího přání, není pro mě zcela dokonalá, ale podmanivá i zábavná určitě ano a zavítal jsem do ní velice rád. [75%] (18.06.2021)

Medvěd se samopalem, co vypadá jako Chewbacca? Představa v představě plynoucí z představy? Karel Gott zpívající stále dokola C'est la vie a ve vězení tím mučí vězně? Nádherné šílenství, u kterého si nejsem jistý co vlastně byla realita... ale ono je to přece jedno. (zajímalo by mně, jestli film neměl problém s distribucí, když si na tolika místech střílel ze socialistických frází a dokonce i májového průvodu:) (03.05.2010)