Křižovatky

Protože mám rád blues a také hraji na kytaru, tak jsem mohl porovnat své "skills" a dnešní dobu. Do filmu jsem se perfektně vžil a nasál jsem tu skvělou bezstarostnou bluesovou atmosféru, kterou bych rád zažil znova. Ale jestli nemáte radí blues nebo rock ´n ´roll a hnusí se vám hudební nástroje tak je to ztráta času. (18.08.2012)

Kdybych byl muzikantem, tak bych byl během sledování Křižovatek asi úplně v sedmém nebi, ale ono je to úžasné dívat se a poslouchat i v případě, že jste zrovna jenom pouhým obdivovatelem těch, co s kouskem dřeva nebo železa a strun na jevišti umí vydat tak podmanivé tóny... Obě scény s vystoupením na jevišti, jak ta s písní o starém Williem, tak ještě víc strhující kytarový souboj k závěru, byly pro mě asi nejvýraznějším vyvrcholením celého filmu... aneb možnost se dočkat v rámci celkového filmového zážitku ještě samostatného zážitku navíc, z ukázky přesně toho, kolem čeho se film neustále s hlavními postavami točí. Ovšem nemohu popřít podobně jedinečnou atmosféru ani v průběhu možná trochu loudavého, ale přeci jen sympaticky podaného příběhu putování dvou odlišných lidí za různorodým cílem stejnou trasou. Kdyby takoví sympatičtí hrdinové na stezkách ve jménu poetického vandrování nesešli hned opakovaně takříkajíc z cesty, možná bych se přiklonil i k plnému hodnocení, protože po většinu času jsem byl nadšen (...a třeba časem poslední hvězdičku ještě přidám :)). Oba věkově vzájemně nesourodí herci (pro mě doposud zcela neznámí) ztvárnili hlavní role na výbornou, zvláště Joe Seneca byl fantastický, podmanivý bluesman, oddaný srdcem i duší... Na chvíli mě zaskočilo, proč zde svítí i žánr mysteriózní, ale ano – Walteru Hillovi se ten kousek mystiky v motivu smlouvy s ďáblem podařilo do filmu propašovat nejen v rámci děje, ale i lehce tajemnou atmosférou. [85%] (27.07.2022)

Ralph Macchio definitívne stokrát lepší na gitare, ako nemotorný manták v Karate Kid ! Ak by som to mal prirovnať k niečomu, že asi ako lepší, tak asi , ako keby dali hrať do tohto filmu Jeana Claude Van Dammeho na gitaru. Výborná road movie záležitosť s fajn postavami a hláškami. Tento film má dušu! (01.04.2018)

Já teda nejsem žádný muzikant a ani hudební sluch zrovna moc nemám, ale tohle mě naprosto, ale fakt naprosto nadchlo. Vlastně jediné "mínus", které jsem při sledování pociťoval, byl můj strach, aby se to někde časem nepodělalo, ale ne, jak mě nadchl začátek, tak mě nadchl i konec a snad i víc, než začátek. Mám prostě slabost pro tyhle nomádské road movie, kde ústřední postavy cestují jak jen můžou, na různých mezizastávkách prožívají různě věci a poznávají různé lidi, cesta je pro ně cíl a když dorazí z bodu A do bodu B, nic nekončí a je jasné, že budou taky body C, D, E... No a Křižovatky jsou nejen to (i když tím jsou především), ale dokonce i hudebním (bluesovým) příběhem s pár skvělými hudebními čísly a do toho obsahuje i pořádnou kapku mysteriózna a taky v sobě má i lehounký fantasy prvek! Takový mix žánrů je pro mě splněný sen a na rozdíl od jiných filmů, které pro mě měly naprosto atraktivní žánrové mixy, tenhle dopadl tak, jak jsem si přesně přál a sám tomu nejsem schopný uvěřit, že se to až takhle povedlo. Díky Willy Kufaltovi za objevení a doporučení, protože tohle jsem si už teď, chvíli po prvním zhlédnutí, naprosto zamiloval a určitě se na to podívám ještě víckrát :-) Hodně nečekané a velice příjemné překvapení, které jsem, až v takové míře, rozhodně nečekal... 5* (05.02.2023)

Je pravda, že príbeh je slabší, a po celý čas sa tu vlastne nič také prevratné neudeje, väčšinou ide len o bezcieľne poflakovanie, no hudobná stránka tohto snímku je parádna. A to hovorím z pozície človeka, čo si na hudobné filmy moc nepotrpí. Záver potom trocha vylepšil aj obsahovú stránku, páčil sa mi ten fantasy motív. Inak s touto témou - uzavretie zmluvy slávneho bluesmana s diablom kvôli hudobnému talentu, sa môžete stretnúť aj v jednom diely seriálu Cestovatelia v čase. Slabší nadpriemer. 70/100 (18.12.2018)