Favoritka

„Je nutné se v tom ráchat? Důstojnost je to jediné, co chrání člověka od šílenství.“ - „Občas si trochu zábavy zasloužím.“ A že si Sarah té zábavy užila až do posledního doušku…Po pouze průměrném Zabití posvátného jelena jsem od Lanthimose doufal ve zdařilejší kousek a ten přišel. Všemožné manipulace, intriky, naschvály…boj sestřenic o královninu přízeň mě dost bavil. Ostatně, všechny 3 aktérky se pořádně vyřádily a každá z nich byla výborná. Co do „ujetosti“ mi Favoritka přišla asi jako Lathimosův nejnormálnější film (z těch, co jsem prozatím viděl), ačkoliv pár podivností si pro diváka přece jen připravil. Zklamal mě ovšem „osud“ kompromitujících dopisů, kdy se 1 z postav zachovala hodně v rozporu s tím, jak ji celý film divák vnímal, a já jí to ani za mák nevěřil. A životopisnou věrnost jsem v tomhle případě opravdu neřešil. Podoba konce mě mírně překvapila a i kvůli němu Favoritce přiklepávám zasloužené 4*. „Abigail, když zapomeneš nabít kulku, pistole vypálí, vydá ránu, ale náboj nevystřelí. Je to báječný žertík. Souhlasíš?“ (21.04.2019)

Je mi líto, ale prakticky až do konce jsem se nedokázal naladit na tu správnou vlnu, abych si Favoritku užil. Všechny tři herečky sice hrají skvěle (grimasy Emmy Stone versus kamenná tvář Rachel Weisz), jenže k čemu to je, když jsem co chvíli v údivu krčil obočí nad tím, jaká bizarnost se na plátně právě odehrává, a říkal jsem si, co je se mnou špatně, že mě ten překvapivě laciný humor nerozesmívá jako zbytek (respektive část zbytku) sálu. Působivě podivná kamera mi připomněla filmy Juraje Herze (hlavně rybí oko je jako ze Spalovače mrtvol), nicméně zážitek příliš nevylepšila. Už asi po hodině se mi film zdál příliš dlouhý a ačkoliv mě zajímalo, co se stane dál, vlastně se nestalo nic, co bych nečekal. Škoda. (30.01.2019)

Tenhle anglický hon v historických reáliích, s bojem o místo na vysokém postu, jsem si hodně užil... s honosnou dobovou výpravou a vizuálem, excelentními výkony ústředních tří hereček, které to rozbalily skutečně naplno, a zajímavým epickým dějem, naplněným napínavými intrikami v šlechtickém prostředí a břitkým humorem. Rozhodně se zde dějí pikantnosti, jaké v běžných historických filmech či pohádkách z království určitě neuvidíte, ale až na asi dvě krátké bizarnosti jsem si nestěžoval a s pocitem poťouchle nadšeného špehouna, který přes polootevřené dveře náhodně zbadal dvě neskrotné lesbičky, jsem si naopak většinou rochnil :o) a ocenil na pozadí zábavného námětu i náhled do jedné historické epochy Anglie během rozpoutané války s Francií. Pikantní je, že všechny tři ženské mi vycházejí ve finále jako slušně nekompromisní mrchy – vykreslení postav, charakterů i vnějších črt je spolu s vedením děje však natolik zvládnuté, že si dámy přesto ani zpětně rozhodně nelze zaměnit. **** Řada režisérů po pár úspěšných lokálních filmech přechází do koprodukcí, natáčení v anglofonním zahraničí, filmů s vyššími rozpočty a mainstreamovějšího stylu... u mnoha tvůrců mě tyto posuny vzhledem k vytrácení původní osobitosti i zamrzí, u Yorgose Lanthimose však musím říct, že teprve díky Favoritce a Chudáčkům jsme si plně začali rozumět. Tohle bylo skvostné, tak doufám, že mě nezklame ani nejnovějším filmem. [90%] (31.05.2024)

Režisér podivností, jako Zabití posvátného jelena nebo Humr, natočil kostýmní drama po svém. K ruce má výborné herečky a zajímavý scénář. Tempo je pomalé a občas jakoby se film ani příběh nehnuli z místa, ale za podívání film rozhodně stojí a pokud vám sedí podobně laděné filmy, klidně si 1* přidejte. (16.07.2019)

Favoritka byla mé první setkání s režisérem Lanthimosem, jehož jméno v posledních letech rezonuje na různých filmových festivalech díky jeho osobitému tvůrčímu stylu. Snímku se nedá rozhodně upřít originální přístup k historickému tématu a k vedení aktérů. V podstatě jde o koncert tří velice talentovaných hereček, z nichž nejvíce vyčnívá Olivia Colman v hlavní roli - Oscara bych jí opravdu přál, i když proti ní stojí Akademií dlouho opomíjená Glenn Close. Musím přiznat, že mi místy bylo královny Anny velmi líto a rozhodně bych nechtěl být na jejím místě - obklopena spoustou manipulátorů, kteří umí skvěle využít situaci a zneužít královnu s vrtkavým zdravím a chabým vzděláním. Režisér si rozhodně nebral servítky a naservíroval nám nejednu syrovou scénu, která podtrhávala tamní atmosféru, v níž se odehrával boj na ostří nože mezi dvěma nadmíru inteligentními ženami. Emočně nejsilnější scénou pro mě bylo nejspíš odůvodnění chovu králíků. Film těžící z neotřelého scénáře ("jezevec", obskurní tanec), úžasných hereckých výkonů a výtvarné stylizace (nezvyklé záběry kamery). P.S. Myslím, že si v budoucnu najdu čas na další režisérovy snímky. (06.02.2019)