The Cloverfield Paradox

Promrhaný pětihvězdový potenciál. Miluju podobná komorní situační scífka s šílenými zápletkami a pálil bych klidně pěti, nebýt ruční kamery, kýčovitého patosu a nanervylezoucí pozitivní rasové diskriminace. Zápory: 1) Vibrující ručka, která se v akčních scénách vymyká kontrole, aby děj vypadal ještě akčnější. Zlozvyk rozšířený dnes jako mor. 2) Scénář psal (jako už obvykle) nějaký sluníčkářský multikulťák. Rusové i Němci jsou tak či onak špatní. Irové jsou šašci (postava "ajťáka" O'Dowda a jeho ruky dělá ze scífka komedii). Špatní jsou Číňani a špatná je i blondýna z jiné dimenze. Jedinou jistotou, jedinou pevnou hrází proti vlnám chaosu a absurdity, tedy zůstávají dva neafricky uvědomělí 'afroevropani'. Ještě že se po společné palubní modlitbě aspoň říká "amen" a netluče se hlavou o zem směrem k Mekce. 3) Dole na Zemi zase jiný afro zachraňuje a ošetřuje bezbrannou blonďatou holčičku - klišé k zblití. Další klišé k zblití jsou zdánlivě nekonečná negerská homevidea a hlavně ufňukaný gigapatetický videovzkaz v závěru, při kterém jsem to už neudržel a zhnuseně se vyzvracel. Nějaké ty klady: 1) Divák se rozhodně nenudí, našňupaný scénárista se utrhl ze řetězu, druhá třetina filmu je skvělá. Škoda jen, že nedostali víc prostoru třeba červíci. 2) Dobrá výprava i nějaké ty triky (záběry orbitální stanice). 3) Moc rád jsem zase viděl Čang Cii, jen by se už mohla naučit aspoň trochu anglicky, aby zbytek posádky nemusel šprechtit mandarínštinou. (08.02.2018)

Čím déle o něm přemýšlím, tím víc Paradox připomíná nápad, který zkrátka nevyšel. Pokusem, který se původně chtěl zařadit do ambiciózní série, ale někde na půli cesty z tohoto záměru sešlo. Výsledné napojení je pak pro diváka téměř urážkou, protože se tentokrát nedá mluvit o překvapivých pointách, stavění klišé na hlavu nebo naopak prohlubování důvěrně známých žánrových mantinelů. Pozemská linie skáče od ničeho k ničemu a ta vesmírná, hlavní to atrakce, nedosahuje k žádnému z tématických bratříčků (Sunshine, Prometheus, Život) a nejvíc zaujme tím, že Chris O'Dowd opět hraje Chrise O'Dowda, což je stejně tak zarážející jako osvobozující. Cloverfield měl být originální sérií, která staví očekávání na hlavu. Nechápu, že dekádu potom, co mě první díl rozdrtil na dlouhé měsíce dopředu, je její vývoj zoufale bezradný. (06.02.2018)

Je to bída. I přesto, že předchozí dva Cloverfieldy nejsou úplná dokonalost dá se na ně koukat a i trochu užít. Cloverfield Paradox ale není vůbec tak zajímavý jako předchozí filmy, je předvídatelnější a nechápu koho napadlo dát za kameru takového patlala jako je očividně Julius Onah. Jsem vlastně rád, že to Netflix vypustil protože mně takové zklamání nečekalo v kině za nějaký finanční výhoz. Tím ale nějaké větší pozitivum v podstatě končí. Takhle to dopadá když se slepé dotačí kvůli napichnutí na něco aby měl film okamžitě úspěch. (07.02.2018)

Tak dobře, já ty tři a půl hvězdičky tedy zaokrouhlím nahoru. The Cloverfield Pradox je podle mého názoru záměrná pocta béčkovým sci-fi bijákům z padesátých let, kdy se vesmírná loď neudržela ve vesmíru bez struny či drátu a kdy se v každé obří gumové příšeře zalykal horkem ten nejhůře placený člen štábu. Ale braková zápletka mi vůbec nevadila a herci myslím hráli přesně to, co se po nich chtělo. Škoda jen, že ta hra na vážnou situaci nevydržela po celou dobu a musely ji narušovat především nevtipné eskapády kolem jedné amputované, avšak stále živé ruky (hláška "Doroste to?" patří spíš k Monty Pythonům nebo k Simpsonovým, ne sem), protože jinak jsem byl vážně vcelku spokojený. Závěr se mi (kromě posledního záběru) líbil moc a řekl bych, že nebudu mít problém se na film někdy podívat znovu. (06.01.2019)

Asi největší Klavrfýld paradox je fakt, že se mi tenhle díl z celý trojice líbil nejvíc, přesně na rozdíl od místního hovnocení, kde jsou naopak velebeny první dvě píčovi....ééé filmy. Tak a k filmu : Ve vesmírný stanici máme lehce sranici, zážeh ne a ne zažehnout, dny do záchrany Země docházej a posádka dostává solidní ponorku. Moc tomu ani nepomáhá, že každej je odjinud, takže tu za chvíli máme anglicko-rusko-čínsko-americko-německo-brazilsko-irskej průser, kdy se každej cejtí nejdůležitější a jedinej a pravej vyholenej nebo vyhulenej k záchraně celé planety, zatímco ostatním jde určitě max o jejich zkurvenej stát. Aby se nesrali čistě mezi sebou tak se jim povede zažehnout se směrem do horoucí prdele a tramtadadááá paralelní vesmír, co je bude taky srát, je na světě. To pak anglánka zjistí, že tady by jí bylo líp než tam a tamten je zas tady kokot zatímco tam je fajn a tamten zas...chápeme? Jako bonus tu máme ruku, holku z paralelní Země, co se vyskytne na lodi a všechno ví, všechno zná, od všeho má klíče...dále další tunu průserů a čím dál tím víc se snižující počet národností, co to ještě může zkusit vyřešit a nebo naopak zcela domrdat. Zcela překvapivě sem měla nejraději Čínu, ještě aby ne, když jí hrála Ziyi Zhangů. (25.06.2020)