Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol je pravdepodobne tým najlepším, čo československá kinematografia vytvorila. Herz používa postupy, o ktorých sa súdobej (nielen) československej filmovej tvorbe mohlo len snívať. Absolútne psychedelická rybooká kamera vytvára neuveriteľne znepokojivú atmosféru. Spájanie rôznych scén často významovo morálne protichodných spoločným záberom ukazuje dve tváre hlavnej postavy. Od prvej chvile viete, že pan Kopfrkingl je proste magor, žijúci vo svojom pokrivenom svete humánnych kremácií a nástup fašizmu umožňujúci jeho spoločenský postup a vzrast moci len uvoľňuje jeho šialenstvo. Tento prerod je hlavnou témou filmu, všetko ostatné je mu podriadené. Hrušínský sa v tejto role skutočne našiel a takisto ako ostatné osadenstvo FD by som povedal, že toto je jeho životná rola. Spalovač mrtvol nie je len povinný odškrt v zozname filmového vzdelania, je to monštrózny umelecký zážitok o príšerách v nás a medzi nami, ktorý málokomu len tak ľahko vyšumí z hlavy. 10/10 (12.03.2007)

Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. (04.09.2014)

Naprosto destruktivní záležitost, u který se neobejdu bez pořádné řádky nervů, protože Rudolf Hrušinský hraje tak dokonale, že strach jít z něj by ještě bylo hezké, ale tady je to ještě něco více. Ten film se promítal v Holandsku a lidi se tomu neskutečným způsobem smáli, když film promítali v Itálii, prožívali to na plátně jako ten nejkrutější horor, který kdy vůbec viděli, protože spalovat mrtvoly při premiéře v té době bylo zakázané a diváci z toho museli mít noční můry, ale když se film promítal tady, byl z toho každý šokovaný. Spalovač mrtvol je dost možná nejlepší český film v celé historii česko-slovenské kinematografie, ale já musím potvrdit, že českých filmů, a pětihvězdičkových existuje přeci jen více, i když čtyři hvězdičky tady jsou také hodně silné, jsou hlavně proto, že ten film nepřináší nic dobrého. Je to vlastně velký herecký koncert Rudolfa Hrušinského, protože zahrát někoho tak brilantně jsem snad ještě nikdy neviděl, nebo jsem nad tím minimálně po skončení filmu chvíli přemýšlel. Ze Spalovače mrtvol šel strach, ještě aby ne, tvůrci to prý točili proto, aby se lidi smáli, ale nakonec odvyprávěli tak zlý příběh, že černý humor zastřel celý ten příběh vlnou strachu. Mně se tento film líbil, tvrdím, že je to dost možná nejlepší český film, ale přesto dávám čtyři hvězdičky a na více se nezmůžu. Měl jsem z toho prostě tak zvláští rozporuplné pocity, kterým jasně vévodil Rudolf Hrušinský, ale taky fakt, že depresivní film, kde příběh jde od deseti k pěti stačí vidět jen jednou a víckrát už ne, a to je docela škoda. --- Dáš si rakvičku nebo věneček? (21.08.2008)

Spalovač mrtvol je na tuzemské podmínky takřka přírodním úkazem. No, i v zahraniční kinematografii podobný film abys pohledal. Jeho výtvarná stránka a nadčasová kamerová práce pana Miloty je neuvěřitelná. Černobílá tomu sluší jako holkám bikiny a systém křivých úhlů a rybích ok se začal v kinematografii plně využívat až mnohem později. Celý film má také nepřehlédnutelný psychedelický nádech. O Rudolfu Hrušínském a jeho zdejším výkonu bylo už napsáno mnohé, nebudu se k tomu tedy vyjadřovat, ale přece jen, přečtete si nápisy na úvodní straně DVD. Ačkoli on je hlavním tahounem (ani na minutu nesleze z obrazovky), za zmínku stojí rovněž Vlasta Chramostová nabitá ženskostí a nesmělý a zatrpklý pan Dvořák v podání Jiřího Menzela. Spalovače mrtvol bych nikdy nenazval hororem. Nepůsobí děsivým dojmem (snad jen návštěva lapidária a scéna z krematoria s Kopfrkinglovou dcerou), spíše se jedná o morbidní černou komedii s vytříbeným humorem alá Tim Burton. Kultovní film, ve kterém si každý něco najde. 95%. (15.08.2008)

..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu........... (13.01.2005)