Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 655)
Kopfrkingl mi přípomínal jednoho starého známého, dokonce tak, že mě to ráno probudilo už o pár hodin dříve, než je zvykem. SPALOVAČ MRTVOL je bozpochyb výborný film, tak je nasnímaný jsem snad u žadného jiného filmu neviděl (i když mi ještě spousta českých klenotů uniká) a Hrušinského koncert je bezchybný (i když mě se i velmi líbil netradiční Menšík). Bohužel mi vadí, že SPALOVAČova fabule je natolik profláklá (vpodstatě kdejaký článek k filmu nebo knize je plný spoilerů) a tudíž mě v průběhu nečekalo žádné překvapení. Pro neinformovaného diváka musí být SPALOVAČ zřejmě neskutečný zážitek. A navíc pardubické krematórium v hlavní roli. Asi tam pojedu brzy na výlet! ()
Už při prvním zhlédnutí jsem byl naprosto ohromený tímto grandiózním filmem a nezapomenutelným zážitkem z něj (i když se pak u mě dostavila docela slušná depka ;-)). Při dalších zhlédnutích jsem si Spalovače užíval ještě víc, a to všech jeho složek, ať už to byl brilantní Rudolf Hrušínský (pro mě osobně jeho nejlepší herecký výkon), výtečná Herzova režie, Liškova hudba, Milotova kamera, Janáčkův střih, mrazivá atmosféra, či cynický, černý a morbidní humor (ale naprosto chápu, že to někomu vtipné nepřišlo; ostatně i mně při prvním zhlédnutí do smíchu zrovna nebylo...viz Herzův monolog v bonusech). Myslím, že ani nebudu moc přehánět, když Spalovače označím za jedno z nejlepších dramat, které kdy byly natočeny (z československých možná vůbec nejlepší). ()
„Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není..“ Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský jako velekněz vznešeného chrámu smrti. Jeho Karel Kopfrkingl se rozkládá, aniž by byl v zemi a morbidita ve spojení s Milotovým rybím okem a Liškovou hudbou pouští do éteru palčivý děs. Nebýt to celé v tom hávu grotesknosti, co abychom se, drazí, oběsili.. ()
Toľkou morbídnosťou a smrťou nasiaknutý film sa tak často nevidí a asi ani neuvidí. Mrazivo chladno pokojné dialógy a monológy Hrušínského vás nechajú úplne prikovaných, lebo čo veta, to čierny humor plný napätia a znepokojenia. Žiadne scény s krvou, či vraždiace jatky. Ale to sa nedá popísať, treba to vidieť. Príbeh je vsadený do medzivojnového obdobia, s ktorého situáciou sa Herz v súvislosti s dejom tiež veľmi pekne vyhral. A tie prestrihy končiacich a začínajúcich záberov mali tiež veľmi dobrý efekt. Škoda, že Hrušínskému nie všetci herecky stíhali. 90%. ()
Mluvit o zločinech totalitních režimů - někdy i vysloveně tlachat - je jedno a rozumět jim, neřkuli je pochopit, je druhé. Absolutní deformace charakteru, které nejlépe postihuje černobílé náboženské vyjadřování, jsou výchozím rámcem. Tak jako je absurdní představa ďábla jako syntézy síry a kozla - koneckonců jde o padlého anděla - , tak je i nemožné pochopit, jak lidé-vrazi mohli být současně zbožnými křesťany, zanícenými idealisty a rutinními úředníky. Podoba hrůzného zločinu, "smrštěna" do takřka čecháčkovského rozměru, ještě nabývá na své síle. Hrušínský, který tu určitě podává ne ojediněle, ale jeden z více vrcholů svého mimořádného hereckého umění, si později, na konci života, tuto úlohu zopakoval z druhé strany (jeho stejně mimořádný Hácha). Atmosféra krematoria evokuje osvětimské soutovární smrti, v němž je lidství degradováno na jednu z mnoha užitečných národohospodářských surovin. Mrazí-li v zádech současníka po zhlédnutí necelý dvou hodin tohoto skutečného hororu, pochopí snad snáze, proč rezistence všech okupovaných evropských národů reagovaly na tento "nový pořádek" tak, jak reagovaly. Jeden z nejlepších filmů skvělé československé školy šedesátých let by mohl - a měl - toto pochopení přibližovat i potomkům těch, kdo v této hrůze heydrichiád a výhrůžek i křivení charakterů a páteří byli nuceni ztrácet nejlepší léta svého života. ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (58)
- Scény v krematoriu se natáčely v Pardubicích, pražských Holešovicích a v urnovém háji v Plzni. Točilo se v srpnu a zápach ve zmíněných prostorách často donutil štáb dokončit práci ještě před stanovenou dobou. (-bad-mad-wolf-)
- V scéne, v ktorej Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) rozpráva o plynových komorách a masových peciach, za ním visí obraz "Záhrada pozemských rozkoší" od Hieronymusa Boscha. (GTS_PUNK)
- Těsně před začátkem natáčení se s režisérem Jurajem Herzem setkal Otakar Vávra s tím, že nutně potřebuje pro natáčení svého filmu Třináctá komnata (1968) Rudolfa Hrušínského. Herz odmítl. Dokonce i sám Hrušínský rezolutně odmítal spolupráci. Nakonec, i přes neúnavnou Vávrovu snahu, zůstal Hrušínský u Herze a Vávra hlavní roli obsadil Martinem Růžkem. Herz je ve své knize "Autopsie" přesvědčen, že kdyby nebyl rok 1968, tak by Hrušínského neudržel, vzhledem k Vávrově souladu s režimem. (ForGump)
Reklama