Obsahy(1)
S poctivostí se to nesmí přehánět. Ministerský úředník Martin Souček si přijede do rodné jihomoravské vesnice Velká Samota pro svou snoubenku Annu. Hned po příjezdu ho šokuje, v jakém zanedbaném stavu jsou zdejší vinice a pole. JZD, které Martin kdysi pomáhal zakládat, je v rozkladu. Jeho členové tráví většinu času ve vinném sklepě. Martin se na místě rozhodne, že opustí práci v Praze a postaví obec znova na nohy. Jako nový předseda družstva zavede tvrdý pracovní režim, včetně trestů za opilství nebo za sebemenší krádeže. Nesmlouvavý postoj ho brzy přivede k naprosté izolaci. Postupem času se od něj odvrátí nejen vesničané, ale i milující Anna. Zvlášť když jedinou odměnou za tvrdou dřinu je udělení bezvýznamného praporu... (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Jasně, ten vynucený konec bolí a krutě nekoresponduje s předchozími téměř dvěma hodinami, které mu předcházely. Kvůli dvěma závěrečným minutám (navíc autorem nezamýšleným) by ale byla škoda zatratit dodnes jeden z nejdrásavějších a z hlediska psychologie hlavní postavy nepropracovanějších filmů o družstevním hospodářství, které u nás vznikly. Kór s vědomím, že je z konce 50. let. Mnozí by jistě řekli, že Helge to dotáhl ještě dál o deset let později ve Studu, podle mě ale jen kvůli onomu proklatému konci. Jinak Velká samota vyčnívá a je škoda, že se na ni do velké míry zapomnělo. 80 % ()
Ježišmarja, já snesu, pokud jde o trampoty jézeďáckých věrozvěstů, opravdu dost, ale ten Martin Souček byl, nezlobte se, prostě neuvěřitelnej debil. Toho neomlouvá ani rok vzniku filmu a nakonec ani jeho poněkud odvázanější ladění (to právě snad klade na charakter postavy trochu vyšší nároky). Takového hlavního hrdinu neberu. Naopak ta ožralecká vesnička, která mu dlouho roztomile vzdoruje, je sympatická. Má výbornou atmosféru a záběry na její bláto a mlhu jsou nádherné. PS: Ještě musím připomenout tematicky i atmosférou příbuzný film Pouta. Není sice dokonalý, ale pro mě o dost přijatelnější. Tam mi hlavní necharakter vyhovuje. ()
Po vynikající Škole otců nabídla ČT další film nedoceněného L.Helgeho. Snímek z prostředí "socialistické" vesnice nesměl zvítězit na festivalu v Plzni (1960) a jeho jako pěst na oko působící optimistický závěr byl výsledkem přetáčení. Asi náhodou zařadila televize film v den, kdy si KSČM na svém VII.sjezdu opět zvolila do čela nevědomého agenta Falmera, takže by stálo za to (nejen) soudruhům naordinovat ještě na dřeň jdoucí Stud. ()
Na konci padesátých již mohl soudruh kádr pochybovat o svém poslání, dokonce se utápět v alkoholu. Vesničané a družstevníci zase nemuseli s nadšením a jiskrou v oku děkovat straně a vládě. Samozřejmě za předpokladu, že se vše v dobré obrátí. Každopádně jeden z prvních filmů prvoplánově neglorifikujících poměry na venkově, s vzhledem k tématu překvapivě slušnými výkony i atmosférou. Zajímal by mě ten původní konec. ()
Buď jsem film nepochopil já nebo Mr. Tosim a ostatní "odpadníci"...furt jsem měl za to, že na film naroubovali jen "odpadní" konec a ne že celej film je "odpad". Já to beru tak, že Helge natočil kritickou studii "zapáleného" komunisty, který v životě ztroskotá, čímž se komunistické "nadšení" kritizuje, a nikoliv oslavuje. Je to, dejme tomu, "předchůdce" filmu Každý den odvahu. Navíc má film obecný přesah a dá se vztáhnout na každýho "idealistu", který není ochoten ze svých ideálů slevit. Je to naprosto pesimisitická, a proto přesvědčivá psychologická studie. Pouze závěr, který byl ale Helgemu vnucen, kdy za Pántikem přídou pionýři, je blbý, ale film jako celek je skvělý. ()
Zajímavosti (7)
- Film byl v roce 1959 na I. festivalu československých filmů v Banské Bystrici zkritizován a stažen z distribuce, stejně jako třeba snímky Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Krátce poté bylo vyměněno vedení Barrandovského studia za nové, které mělo lépe kontrolovat látky určené do výroby. Nové vedení si posvítilo i na tento film. Nejprve neprošel schvalovací projekcí, nakonec ale režisér dostal od činovníků nařízeno, ať přetočí konec, čímž měl být film „zachráněn“. Tak se také stalo - film získal jiný a optimističtější konec a do kin byl uveden. (Stegman)
- Natáčelo se v Mikulově a přilehlém okolí. (troufalka)
- Film dostal v roce 1960 na II. festivalu československých filmů v Plzni Cenu československé filmové kritiky. Když však byla vzápětí na příkaz sovětských delegátů porota svolána podruhé, filmu cenu odebrala a místo něj ocenila snímek Král Šumavy (1959). (Stegman)
Reklama