Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S poctivostí se to nesmí přehánět. Ministerský úředník Martin Souček si přijede do rodné jihomoravské vesnice Velká Samota pro svou snoubenku Annu. Hned po příjezdu ho šokuje, v jakém zanedbaném stavu jsou zdejší vinice a pole. JZD, které Martin kdysi pomáhal zakládat, je v rozkladu. Jeho členové tráví většinu času ve vinném sklepě. Martin se na místě rozhodne, že opustí práci v Praze a postaví obec znova na nohy. Jako nový předseda družstva zavede tvrdý pracovní režim, včetně trestů za opilství nebo za sebemenší krádeže. Nesmlouvavý postoj ho brzy přivede k naprosté izolaci. Postupem času se od něj odvrátí nejen vesničané, ale i milující Anna. Zvlášť když jedinou odměnou za tvrdou dřinu je udělení bezvýznamného praporu... (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

Ony 

všechny recenze uživatele

Ježišmarja, já snesu, pokud jde o trampoty jézeďáckých věrozvěstů, opravdu dost, ale ten Martin Souček byl, nezlobte se, prostě neuvěřitelnej debil. Toho neomlouvá ani rok vzniku filmu a nakonec ani jeho poněkud odvázanější ladění (to právě snad klade na charakter postavy trochu vyšší nároky). Takového hlavního hrdinu neberu. Naopak ta ožralecká vesnička, která mu dlouho roztomile vzdoruje, je sympatická. Má výbornou atmosféru a záběry na její bláto a mlhu jsou nádherné. PS: Ještě musím připomenout tematicky i atmosférou příbuzný film Pouta. Není sice dokonalý, ale pro mě o dost přijatelnější. Tam mi hlavní necharakter vyhovuje. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Velká Samota je název vesnice na Jižní Moravě, kam se po dvou letech strávených na ministerstvu v Praze vrací bývalý spoluzakladatel JZD Martin (Július Pántik). Přijíždí pouze na 14 dní, aby se oženil a se svou milou Annou (Blanka Bohdanová) potom odstěhoval do Prahy. Situace se však mění, když vidí rozpadající se družstvo a nezájem lidí o práci kolem. Vezme předsednictví po Kalábovi (Rudolf Hrušínský) a nastolí svoje podmínky a rozeštve proti sobě lidi. Přeci jenom jeho zásluhami vyhraje Velká Samota zemědělskou soutěž v kraji a postoj lidí se vůči Martinovi mění. Takhle to zní jako tradiční komunistická propaganda 50. let, ale chyba! Ladislav Helge film natočil velmi osobitým způsobem s dramatickými zvraty. Kamera je taky novátorská a snímá perfektně různé nájezdy do tváří, nebo jakékoliv detaily. Celková atmosféra je taková pochmurná a černobílá barva tomu jen dodává. Škoda jen, že se nedochoval původní režisérův záměr o konci filmu, který se soudruhům nelíbil a zdál moc pesimistický, tak musel být nahrazen verzí, která je ve filmu vidět. Ještě malá zmínka k Bohumilu Šmídovi, který ve snímku hraje Martinovýho skoro tchána Cyrila a ve své knize Jeden život s filmem popisuje, jak roli hrát nechtěl a jak ji toporně ztvárnil. To můžu jen potvrdit, jeho herectví bylo hodně toporné. Bohumil Šmída pracoval pro film hlavně jako vedoucí výrobní skupiny a i Velkou samotu měl pod palcem. A ještě musím zmínit jméno Václav Kyzlink (nejvíce známý postavou vězeňského štábprofouse ze Švejka), který hrál vesničana Bojanovského a byl mým prastrýcem. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Nebýt posledních 20-25 minut, dám bez váhání čtyři. Do té doby je to zajímavě psychogicky rozehrané, neotřelé, atmosférické takovým způsobem, jakým to umí jen Helge a samozřejmě i, na tehdejší dobu, dost odvážné. Předseda družstva, co se chová jako lehčí verze Šéfa z Botostroje; to komanče muselo pěkně vytočit. A taky že vytočilo, takže Helge musel film zakončit způsobem posledních 25 minut, kde se vše v dobré obrátí, všechno je odpuštěno a všichni se mají rádi. Aspoň z něj udělal zničeného ožralu, ale nucenému happy endu se bohužel nevyhnul. A to je na tom všem to nejhorší, protože nejen, že se tam absolutně nehodí, ale taky je, jak se dá čekat, silně idiotský. Já chápu, že to není Helgeho vina a že asi nemohl nic jiného dělat, ale když oficiálně lítá po světě tahle verze, musím holt hodnotit tuhle verzi. Ta stržená hvězdička je pro tehdejší režim, ne pro Helgeho - takhle to berte. Jinak je to poctivý kus filmařiny (který kazí jen prkenná Blanka Bohdalová), který ve mě spíš probral zájem o další Helgeho filmy, než aby ho utlumil. Takže vlastně vše důležité dopadlo dobře, ne? Silné 3* ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Po vynikající Škole otců nabídla ČT další film nedoceněného L.Helgeho. Snímek z prostředí "socialistické" vesnice nesměl zvítězit na festivalu v Plzni (1960) a jeho jako pěst na oko působící optimistický závěr byl výsledkem přetáčení. Asi náhodou zařadila televize film v den, kdy si KSČM na svém VII.sjezdu opět zvolila do čela nevědomého agenta Falmera, takže by stálo za to (nejen) soudruhům naordinovat ještě na dřeň jdoucí Stud. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k dobe vzniku je namet vice nez zajimavy. Libila se mi atmosfera zapomenuteho venkova, kde se temer vsichni vezou na vlne alkoholu a nic nedelani. Dobre vystihnuty je i milenecky vztah hlavni postavy, Blanka Bohdanova v 50.-60. letech podle me patrila k nasim nejhezcim hereckam. Nepravem temer zapomenuty film. ()

Zajímavosti (7)

  • Film dostal v roce 1960 na II. festivalu československých filmů v Plzni Cenu československé filmové kritiky. Když však byla vzápětí na příkaz sovětských delegátů porota svolána podruhé, filmu cenu odebrala a místo něj ocenila snímek Král Šumavy (1959). (Stegman)
  • Film byl v roce 1959 na I. festivalu československých filmů v Banské Bystrici zkritizován a stažen z distribuce, stejně jako třeba snímky Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Krátce poté bylo vyměněno vedení Barrandovského studia za nové, které mělo lépe kontrolovat látky určené do výroby. Nové vedení si posvítilo i na tento film. Nejprve neprošel schvalovací projekcí, nakonec ale režisér dostal od činovníků nařízeno, ať přetočí konec, čímž měl být film „zachráněn“. Tak se také stalo - film získal jiný a optimističtější konec a do kin byl uveden. (Stegman)
  • Natáčelo se v Mikulově a přilehlém okolí. (troufalka)

Reklama

Reklama