50 % (E07)

Vše důležité už tady za mě napsali jiní, nebudu to proto natahovat. Režisér by měl hrát s divákem od začátku na rovinu a přiznat, že v dokumentu se nesnažil cokoli objevit, odhalit, představit, nýbrž že si pouze potvrdil svůj názor o fenoménu, který se neobtěžoval ani lépe prozkoumat a pochopit. K tomu pak důmyslně používá nereprezentativního výběru postav, komentářů podsouvajících divákovi určitý názor a šikovného střihu. Dokument tak bohužel o ČSFD a jeho uživatelích nevypovídá vůbec nic. Na druhou stranu, kdyby mi bylo čtyřicet a nezvládal bych na lépe než podprůměrné úrovni ani svou vlastní práci, asi bych byl taky trochu zapšklý. Pouze mě mrzí, že na podobné věci jsou plýtvány veřejné prostředky. Ale tak nějak věřím, že tenhle snímek by se jednou mohl stát hvězdou na festivalu Otrlého diváka, protože aspoň směšné to bylo docela dost. (22.10.2016)

Tohle není dokument o fenoménu CSFD, ale o skepsi odborné veřejnosti vůči němu. Film je naprosto nestrukturovaný a informačně prázdný. Těch pár lidí na festivalu ve Varech je zoufale malý reprezentativní vzorek zdejší komunity. Situaci nezachraňuje ani POMO, který hází svá tradiční otřepaná klišé a dělá si reklamu. Režisér naprosto selhal v přístupu, kdy rozděluje filmové publikum na 2 soupeřící tábory. Těch co na CSFD jsou a těch co nejsou. Celou CSFD bere jako homogenní masu lidí s laickým pohledem na svět filmu. Dává za pravdu těm, co vzpomínají na doby, kdy byl Vláčil a Bergman v pravidelné nabídce kin, aniž by se zamyslel nad tím kam a proč se kinematografie posunula. (22.10.2016)

Co nám to tady zase vzniklo za paskvil? Režisér Radim Procházka evidentně nepochopil smysl této databáze. Čsfd není o kriticích, ale o lidech, kteří mají rádi film. Záměrně neříkám slovo fanoušci, protože kdyby tu byli fanoušci filmů, tak by to tu vypadalo ještě úplně jinak, ale to je zase jiné téma. Jenže jelikož se tato databáze v několika posledních letech rozrostla v obrovské těžce uchopitelné monstrum, dalo by se jí vyčíst prakticky cokoliv. Ale kritizovat tady anonymitu a ještě na ni poukazovat na jednom promítání československého filmu Holubice mi tady přišla vysloveně trapný. Nedivím se, že jeden z diváků režiséra této blbosti poslal do hajzlu. Udělal bych to úplně stejně. Co jako chce? Dokázat všem ostatním, že na čsfd chodí amatéři, kteří se umí vyjadřovat jenom na internetu, kde cítí osobní sílu? Když budu mluvit za sebe, tak já nikdy nestál za porovnání s kritiky, kteří si vydobyli svoji práci roky píle a psaním hromadou tématických článků. Já jsem sem přišel, protože mě bavilo psát a diskutovat o filmech a byl jsem rád, když jsem zjistil, že na to nejsem sám. To, že se to tady rozroste právě v takové médium by mě nikdy nenapadlo. Tedy stejně tak, jako uvádí v tomto dokumentu Pomo. A to, že v dnešní době člověk dá přednost komentáři před nekonečnou podrobně rozebírající recenzí? Já to chápu. Podle mě je rozhodně lepší znát názor obyčejného diváka, než kritika, který ve filmu vidí něco, co obyčejný divák nikdy neuvidí a vidět třeba ani nechce. Film je o emocích a pocitech a ne o systematickém rozebírání jednotlivých scén. Nepochopil jsem tedy smysl těchto 26ti minut. Zároveň upozorňuji všechny kritiky, že nemám vystudovanou žurnalistiku ani žádnou filmovou školu. V tomto textu mám jisto jistě chyby, ačkoliv jsem se ho snažil psát na úrovni. O filmech mě ale psát baví a jelikož žijeme ve světě internetů, pokračovat v tom rád budu dál, dokud mi ten internet nějaká vyšší entita nezavře. (22.10.2016)

Není nad to dozvědět se o sobě něco od někoho, kdo mě zná asi jako puk velkou násobilku. Ať se dneska rozhlídnu napravo nebo nalevo, chybí mně pokora, nadhled a otevřenost pro názor číslo dva. Co jste chtěl říct, pane Procházko, mi není úplně jasné, ale to zrcadlo, které jste si tímhle před sebe postavil, vám patří. Ono to tak totiž nakonec bývá, že kdo nejvíc pálí po husách, má sám jednu v ložnici. (29.10.2016)

No to byl ale blábol. CSFD by určitě snesla kritický filmový dokument, který by řešil její slabé (ono ve filmu zmíněné, že se dnes každý vyjadřuje ke všemu) a silné stránky (pro mě tato databáze byla rozhodně velmi užitečným průvodcem, když jsem od nějakých 16 let začal nakoukávat filmy, o řadě výborných méně známých bych se neměl jak dozvědět - určitě ne ze statí těch vlastní důležitostí zblblých, mimózních senilů). Ale o to tady vůbec nejde. Jak CSFD funguje tohle ledabyle sestrojené dokumentární NIC ani nenaznačí. Místo toho se tam k ní vyjadřují osoby, které o ní zcela evidentně netuší ani zbla. A pozvat nic netušící uživatele na projekci artového filmu a pak je přesvědčovat, aby o něm na kameru něco řekli, a ve skrytu duše se radovat, že mi vychází autorský záměr ("oni o tom nejsou schopní nic říct, oni jsou hloupí!"), to je zoufalost nejvyššího stupně. (30.10.2016)