Režie:
Anders Thomas JensenScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Sebastian BlenkovHrají:
Mads Mikkelsen, David Dencik, Nikolaj Lie Kaas, Søren Malling, Nicolas Bro, Ole Thestrup, Bodil Jørgensen, Kirsten Lehfeldt, Lisbet Dahl (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Gabriel a Elias se u smrtelného lože svého otce dozví, že jsou adoptovaní. Jejich biologickým otcem je Evelio Thanatos, odborník na výzkum kmenových buněk. Po příjezdu na ostrov Ork bratři zjistí, že mají další tři sourozence – velmi neortodoxní sourozence. Jako zkultivovat trio neotesaných buranů, kteří chodí spát se slepicemi a pro ránu nejdou daleko? Uznávaný mistr černých severských komedií se po desetileté režijní pauze vrací s filmem o vejcích, která padla daleko od stromu. (Film Europe)
(více)Videa (10)
Recenze (214)
Tak tohle je docela úlet. Text distributora sice naznačuje, že se bude jednat o klasickou komedii o střetu civilizovaného světa s tím křupanským, ale to je omyl, ze kterého mě film vyvedl krátce po úvodních minutách, protože postava Madse Mikkelsena je jakákoliv, jen ne kultivovaná a normální. No a když přijde na scénu trojice dalších bratrů, začne být film šílenější a šílenější a člověk má pocit, že Jensen nemohl být při psaní scénáře tak úplně smyslech. Nicméně ať byl či nebyl, mě pobavil. Sice ne na jedničku, ale na dobrou dvojku určitě a nebýt místy nesmyslné ukecanosti, bylo by i lépe. 75% ()
"Co to lítá ovzduším? Čápi? Geny? Netuším..." Cha. Mengele byl žabař, Dr. Moreau jen průkopník. Ovšem geniální dánský genetik a zručný dyretaxidermist Evelio Thanatos, to už byl mistr. Dej mu pánbůh věčnou slávu a ať odpočívá v pokoji. V patře. A nerušte ho tam! Citlivá úchylárna o tom, že hryzání Adamových jablek mi způsobilo zaječí pysk, krev není voda, objevit pár nových bratrů je fajn a že rodina je základ státu. Varování útlocitným single divačkám, praktikujícím katolíkům, asexuálním youtuberům, veganským influencerům a zejména všem zapáleným ochráncům zvířat - při zhlédnutí hrozí psychický kolaps, předčasné zešedivění a trvalá ztráta sexuálního apetitu (máte-li nějaký), zejména však dramatický propad vašeho inteligenčního kvo.. kvo.. kvocientu. Btw, jeden by nevěřil, jak perverzně může znít i obyčejná, nevinná věta: "Místa je tam dost." Bodejť by taky nebylo, vždyť tudy snášejí vejce! Film s hra(ba)vým sociologickým přesahem (a ne, že ne), o prázdném ostrově plném genetiky, erotiky, romantiky, "holek" z hospice a naděje, která nehyne ani v kleci zavřená. Obsahuje i zajímavá zvěrstva se zvířátky a optimistické velkorodinné finále. Taky kvokám. Pětkrát. ()
Chch, chlámačky a nechápačky, prostě prdel, prostě ujetost. Černohumorné, bizarní. Neuvěřitelné, že někdo dokázal vymyslet něco takhle šíleného. Myslim, že pojem černej humor tímhle dostává úplně novej rozměr. K tomu dokonale zahrané všemi herci, kteří byli navíc dokonale namaskovaní. Ale ten příběh s tak absurdní pointou a celá cesta, po které se film šine, to je něco nevídaného. A pravda, často nechutného. Ale o to tady jde. Nečekal jsem, že mě ještě něco dokáže takhle překvapit. ()
Nejdříve jsem se na to dívala se zvednutým obočím, jakože co to proboha je, ale minuty přesto ubíhaly. Když z nádvoří zchátralého sanatoria vyběhla skupinka čehosi skoro retardovaného, vydržela jsem. Oni totiž všichni hráli jako o život a úplně poslední scéna filmu mě odrovnala. Absurdní hořkosladce, černočerně komediální snímek s podtónem toho, že všichni mají nárok na život, ať už jim šílený taťka, genetický inženýr, dal do vínku cokoliv. ()
Jsou filmy, které hladí diváka po srsti, a jsou ty, které se tomu vzpírají. Jensen znovu dokazuje, že mu nic není svaté a že má nevyčerpatelnou zásobu fantazie. Jsou mu ukradená společenská tabu a neohlíží se na pohoršení části divácké obce, která se ošívá nad vtipy mířícími k tělesnému postižení nebo k morálně nepřípustným formám sexu. Sdílím Jensenův nekorektní pohled na svět a užil jsem si jeho výlet za plody šílených vědeckých experimentů měrou vrchovatou. Výrazně k tomu přispělo i obsazení povedené rodinky. Skandinávská herecká esa to rozjela ve velkém stylu a jejich potměšilá klauniáda nešetří nikoho a nic. Doporučovat film na potkání bych se neodvážil, ale osobně jsem byl tentokrát s Jensenem při jeho porušování přírodních zákonů a společenských pravidel na jedné lodi. Jen si tak říkám, kam až je ochoten zajít příště. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (3)
- Detský hlas použitý na začiatku a na konci filmu patrí režisérovej dcére Karen Marie Jensen. (Hnacik)
Reklama