Mallory

Helenu Třeštíkovou mám jako dokumentaristku ráda, vážím si jí a obdivuju jí za její práci i za to, že si vybírá takové typy, kterým se já na ulici raději vyhýbám velkým obloukem. Pravda v baru vidím servírku nebo barmana a nikoliv konkrétního člověka s konkrétním osudem. Velmi mile mě překvapilo to, jak Mallory mluvila a jak se dokázala vyjadřovat. Pak jsem si pořád říkala, do p....e, k čemu tam skutečně došlo v minulosti, dětství, výchově, co byla ta příčina, která všechno spustila, že skončila s heroinem v žilách. Nikdo jí drogy nenutil, nikdo jí nedržel pistoli u hlavy a neříkal ber. Brala je zcela dobrovolně o své svobodné vůli. Chtěla uniknout, chtěla se odlišovat a rebelovat? Hm, super nápad. Prožeň si hlavou nějaké s.....y. Život není peříčko a ani procházka růžovým sadem. To víme všichni. Nebylo mi jí líto, mohla si za to sama. Bylo mi líto jejího synka a doufám, že ten půjde po jiné cestě než maminka. Mallory mě zase jednou pořádně vytočila. Ale přeju jí v životě jen to dobré a aby za vším, čím si prošla udělala tlustou čáru a ona šla dál a nikdy se fetu ani nedotkla. Dokumenty se hodnotí strašně těžko. Divák je ovlivněn prací dokumentaristy a sledovaným subjektem. Před panem Bartoškou musím smeknout. Má velké srdce. (14.12.2016)

Za prvé obdivuji, že si někdo takhle nechá nahlížet do života. Ale v tomto případě se odměna dostavila - silně pochybuji, že kdyby ji Helena Třeštíková nenatáčela, že by Mallory dostala byt a mohla být se svým synem; daleko spíš by byla dál na ulici (max. na ubytovně) a syn v ústavu. Čímž vůbec nechci tvrdit, že ji to štáb aktivně nějak zařídil, ale on už sám fakt jakéhokoliv natáčení pro televizi a hrozba zveřejnění funguje jako účinné beranidlo. Rozhodně je ale Mallory obdivuhodná - hlavně že se dokázala nevrátit k fetu, ačkoli jí "čistý" život zrovna moc světlých stránek neukazoval. Za třetí doufám, že tu sociální pracovnici nakonec dělat bude - a jak tu někdo už napsal - nahradí některou z těch krav, které potkávala na úřadech. Za čtvrté šlapalo jako hodinky kouzlo nechtěného v případě těch jejích chlápků a jejich proměn v čase - prostě, že s chlastem je to pořád ta stejná písnička. Za páté gratuluji Jiřímu Bartoškovi k tak skvěle investovaným dvou tisícovkám - na tom mostě ho určitě ani nenapadlo, že to z něj za pár let udělá takovýho frajera. Což nijak neironizuji, bylo to od něj fajn. (28.01.2016)

Třeštíková je tak trochu jako Stephen King - dělá pořád ty stejné věci a dělá je pořád stejně dobře. Dokument o jednom lidském osudu odvíjejícím se v průběhu let je tedy opět kvalitní a stojí za zhlédnutí. Já jsem ho už ale sledovala s větším odstupem než třeba Katku, a tak na mě například vykonstruovaný protipól štědré české celebrity, které by se pro nás plébs rozdaly, versus neschopné baby na úřadech, působil směšně naivně a černobíle. Stejně tak i Malloryno tričko s Karlem, známým to zastáncem všech bývalých narkomanů a sociálně slabých. Ono totiž nejen v kvantové fyzice platí, že pozorovatel ovlivňuje pozorovaného a já si začínám myslet, že je nejvyšší čas na dokument mapující vliv Třeštíkové na život jejích pozorovaných objektů zájmu. (08.07.2015)

Kebyže sa v tejto problematike neorientujem, tak dám bez váhania 4 ako takmer väčšina hodnotiacich. Bohužiaľ až na ojedinelé výnimky sú si títo ľudia na vine skrátka sami a pomoc buď odmietajú /alkoholici, závislí/ prípadne ju zoberú, ale nie sú ochotní na sebe pracovať a zaradiť sa do spoločnosti. A Třeštíková už svoj potenciál dávno vyčerpala.. (27.02.2017)

Druhá projekce: Další do sbírky klenotů dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Mallory svým příběhem popisuje úplný opak Katky (rovněž hrdinka Třeštíkové tvorby). Popisuje tvrdý pád na ...ústa, potom co si hlavní aktérka představovala růžový svět bez drog. Cestu k absolutní spokojenosti si doslova musela prodřít a přišlo mi, že tehdejší drogy měli největší vliv na její karmu. Po stránce filmové (dokumentární) netřeba slov. Dokumenty od Heleny Třeštíkové považuji za nejlepší a za nejlépe propracované z řad českých dokumentaristických tvůrců. ___ (Bio Centrál, Hradec Králové) (25.07.2015)