Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh Marie vypráví o dívce, která se naučila normálně žít, ač byla od narození hluchá a slepá. Tento malý zázrak se odehrál ve Francii na konci 19. století. Marie Heurtinová se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve čtrnácti letech není schopná komunikovat se svým okolím. Její otec je skromný řemeslník, svou dceru miluje a navzdory doporučení lékaře, který jej přesvědčoval, že je slabomyslná, nedokáže Marii umístit do ústavu pro choromyslné. Ze zoufalství nakonec odveze Marii do ústavu Larnay nedaleko Poitiers, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky a mladé ženy. Mladá řádová sestra Marguerite, si i přes skepsi matky představené vezme toto „divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby ji vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení a našla cestu jak s ní komunikovat a jak ji naučit žít. Marie se zpočátku jen brání, snaží se uniknout a křičí jako divoké zvíře. Je těžké odhadnout, zda by se mohla vůbec něco naučit, protože postrádá zrak, sluch i řeč. Navzdory počátečním nezdarům a překážkám sestra Marguerite ale nakonec uspěje i díky nekonečné trpělivosti, vlastní radostné víře a ochranitelské lásce k mladé Marii. Naučí ji vlastní znakovou řeč založenou na dotycích rukou. Marie Heurtinová se díky tomu později naučí Braillovo písmo, psát na stroji, šít, plést, učila se dějepis, zeměpis a stala se z ní půvabná mladá žena. Její příběh je považován za zázrak. (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer 3

Recenze (79)

hygienik 

všechny recenze uživatele

Tu kocúr, tu kocúr! Na mňa to nezabralo! Ďalší film pre ženy o láske a empatii. No dyť jó, když to divačky chtějí a výrobci papírovejch kapesníku sponzorují, tak ať se to promítá. Teraz vážne: Ak vynechám silný emocionálny drive, ktorý to síce malo, ale ktorý išiel mimo mňa, tak je to priemerný film so zaujímavým námetom. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Kterak jedna řeholní sestra místo zahradničení zkoušela navázat vztah s hluchoslepou dívkou. Řekl bych, že to není nic snadného ani v současnosti, natož tu cestu najít sama na konci 19. století. Film stojí na soustředěných hereckých výkonech i precizní režii. Snad jen poslední záběr tlačí trochu moc na pilu, ale budiž to filmu odpuštěno. Jinak je totiž po všech stránkách výborný (90%). ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

"Ako sa dorozumieť cez hradbu tmy a ticha?"     Veľmi silný príbeh, navyše aj výborne nakrútený. Pri stvárňovaní takéhoto námetu sa môže veľmi ľahko stať, že z toho vznikne patetický gýč. To ale vôbec nie je tento prípad. Film je veľmi ľudský, uveriteľne civilný, divák až zabudne, že sleduje hercov a nie skutočných ľudí. ()

mira.l 

všechny recenze uživatele

Já tu nechci být za ignoranta, tak to do odpadu nepošlu, ale do kolen mě to teda neposlalo ani náhodou, víc jak dvě * nedám. Když pominu, že to na mě to působilo trochu jako antikoncepce, tak mi mnohé není jasné. Jak Marie dokázala pochopit to, že to, co sice nevidí, ale drží a cítí, je mrkev, jabko, že se to dá jíst, to bych pochopil, ale jak dokáže pochopit pojmy nehmotné, vyjádřené činy, gesty?? Přídavná jména, slovesa, činnosti?? Jak přišla na to, že mrtvá sestra je porouchaná?? To vše tady bylo nějak pominuto, to učení znakové řeči bylo dosti letecké. ()

terunka003 

všechny recenze uživatele

Milé, pozitivní, citlivé, jemné, nevzdávající, láskyplné, lidské. Jak já zbožňuji tyto filmy. Velice citlivě a jemně zpracované téma o hluchoslepém děvčátku, co se chová jako zvířátko, a řádové sestře, která si uložila za úkol naučit toto děvčátko komunikovat. Příběh je plynule vyprávěn, nepostrádá vtip, drama a ke konci i dojemnější chvilku. Film je i vzhledem k tématu pozitivní. Možná tomu přispěl i malý sál a diváci, kteří film prožívali spolu se mnou. Herecky skvělé. ..jaké to musí být žít v tichu a tmě.. (KVIFF2019) ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • Arianu Rivoire, která je i ve skutečném životě neslyšící, si režisér do role Marie Heurtin vybral až poté, když za ním přišla, že se zapomněla zaregistrovat na castingu. [Zdroj: Cinema] (M.B)
  • Marie Heurtinová (Ariana Rivoire) žila po zbytek svého života v Notre-Dame de Larnay u Poitiers, kde zemřela 22. července 1921, ve věku 36 let. Byla vášnivou čtenářkou v Braillově písmu a bezkonkurenční v hraní domina. Nikdy nepřestala studovat a byla průvodcem mladým hluchoslepým děvčatům, která přišla do Larnaye po ní. (sator)

Reklama

Reklama