Grace

Grace má dve výhody: je krátka a má jeden prvok dosť originálny na to, aby vyložene neštvala ľudí, ktorí nemajú radi found footage o posadnutí démonom. Grace totiž, a teraz prichádza na radu ťažká pointa... nie je found footage! ČOŽE?!? Veru tak. Nie je. Môže tak pôsobiť z trailerov, ale ten dojem vytvára fakt, že je snímaná z pohľadu obete. V podstate to isté, čo Maniak s Elijahom Woodom. Takže hrdinku vidíme len výnimočne. Vidíme ju napr. keď sa pozerá do zrkadla a finálne vymetanie vidíme takisto z jej pohľadu. Podobne, ako kameramanovi Maniaka, aj kameramanovi Grace to umožňuje zvoliť viacero šikovných uhlov snímania. (12.12.2016)

Natočit film o posedlosti z pohledu posedlé osoby nebyl špatný nápad. Z děje se zdá, že zbožné děvče propadlo ďábelskému vlivu, když si poprvé v životě nalíčilo ústa rtěnkou. To, že je „povrchová úprava“ žen dost démonickou záležitostí, dobře vytušili křesťané. Šimon Lomnický z Budče (1552–asi 1623) proti krášlení žen takto brojí: „Že jest převelmi divná věc, kterak se to mezi křesťany trpí, aby ženy, a zvláště ty nepoctivé nevěstky, takovou svobodu k okrášlení sebe měly a tudy mnohých duše zabíjely. Ježto mnohá ta šlundra tak se pěkně ufifluje, uhladí, přistrojí, nu, řekl by někdo, že není kurva, ale paní korouhevná. Kdyby někdo udělal jámu na cestě a něčím ji přikryl, aby lidé do ní padali, toho by se mu netrpělo. Nevěstka pak to jest ta jáma hluboká, drahým rouchem po svrchu přikrytá, do kteréž mnozí padají, netoliko o tělo, ale také o duši i ostatek přicházejí. Však jim skoro žádný k tomu nic neříká.“ Spěchám případné čtenářky uklidnit, že ženy – pokud nejsou křesťankami – se nemusí kosmetiky bát. Ďábel má dnes jiné starosti a i ty křesťanky občas posedne jenom z úcty k tradici. V tom filmu to pak už ovšem jde šupem. Slečna ve svých osmnácti letech poprvé v životě ochutná pivo a záhy i kořalku na o tak dále, vše ďáblu ku radosti. Ostatní recenzenti zde už dostatečně probrali klady i zápory tohoto filmového díla, takže nebudu plýtvat slovy. Jenom poznamenávám, že slečnina nábožensky fanatická babička se mi jevila jako mnohem děsivější než ďábel. (31.05.2023)

Grace je nadprůměrným hororem o posedlosti, který je k tomu představen v netradičním pojetí, a to z pohledu hlavní protagonistky. Chvíli jsem se na tento způsob prezentace musel sice zvykat, a tím mi to trochu kazilo ponořit se do atmosféry, ale ve chvíli, co jsem takový způsob vyprávění přijal, tak jsem musel uznat, že tvůrci odvedli kus slušné práce a možná, až se jednou na tento film podívám znovu, tak si ho více užiju a přidám i jednu hvězdu navíc. (31.03.2022)

Snímek „Grace“ není ve svém stylu nijak zásadně objevný, ale je to přece jen jedna z vlaštovek, které mají kvalitní obraz a kvalitní provedení. Herecky je to dobré obsazení, kdy Lin Shaye je klasicky démonická, ale docela mile překvapí i hlavní hrdinka v podání Alexii Fast, která dokáže celý film utáhnout. Ve druhé polovině už se z toho stává poměrně klišovité vymítací drama, ale právě pohled očima vymítané tomu dává trochu nový náboj. Jsou zde scény, které vyděsí a prožitek docela funguje. (04.12.2014)

Kdyby to byla jenom otřesná nuda, kde se hlavní hrdinka pořád jen někde plouží a do toho více či méně oddechuje. Ale holka kašle krev a babka jí nadává, že jak se to chová v kostele. Takže jsem se buď nudila, nebo jsem byla brutálně vytočená z demence aktérů. A to nejsou zrovna emoce, které bych chtěla v odpočinkovou neděli prožívat. (21.11.2021)