Návrat sedmé roty

Návrat sedmé roty se mne pokusil oblafnout, ale já se na něj proto nezlobím. Tak dlouho totiž v úvodních titulcích nahazoval ukázky z prvního dílu, až jsem uvěřil tomu, že ten skončil útěkem sedmé roty do lesa. Jenže ve skutečnosti končil až o čtyři roky později nechtěně hrdinským seskokem z letadla, ale zapomeňme na to. Návrat je totiž o hodně vtipnější, protože útěkoví specialisté jsou vždy do pěti minut lapeni, scéna s matracemi je naprosto vynikající a ten kretén připojující dráty k výbušninám by si zasloužil, aby se dostal do rukou svaté matce Crouzyové a ta by ho přibila na kříž tak rychle, že by zapomněl, jestli červený drát patří na zelený nebo na modrý knoflík. (10.12.2013)

Zelený drát na zelený knoflík, červený drát na červený knoflík.....Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík... Pokračování úspěšné francouzské dobrodružné válečné komedie. Tento snímek není tak veselý jako ten první, ale je točen ve stejném duchu. Scény se slamníkama na zámku byly srandovní...moc horko.....moc zima.... Tentokrát je zajat celý Francouský štáb i se sedmou rotou a Pitiviére, Tassine a Chaudard se opět rozhodnou pro záchranu svých spolubojovníků. (10.07.2010)

„Válka není nic oproti paní Cluziové. Jestli vás uvidí, jak ničíte most, to radši vyleťte do vzduchu.“ Z Lamoureuxovy trilogie o Sedmé rotě je „Návrat“ mým nejoblíbenějším dílem a zároveň jediným, kterému dokážu dát 4 hvězdičky. Snad jen několik hluchších míst a vzpomínka na dost bídné dojmy z prvního dílu mi brání jít s hodnocením ještě výš, ale nakonec jsem té věčně prchající rozervné trojce pod vedením Pierra Mondyho /Broudier z Les copains 1964/ docela přišel na chuť. Hláškami a vtipnou akcí naplněnou komedií nás provází od začátku i samotný režisér a to v postavičce plukovníka s náročným úkolem propojování drátů k vyhození mostu. Jo, dráty a knoflíky mě spolehlivě znovu rozesmáli stejně jako operace útěku na zámku provedena s matracemi nebo (zdánlivě vážná) šachová partie s německým oficírem. Závěrečná „frankenheimerovská“ akce s vlakem působí na čistokrevnou komedii 70. let oproti předchozímu ději až nebývale realisticky, dokonce i Lefebvre dokázal zvládnout sehrát akční part bez přidané hodnoty nechtěné srandy, takže celá působí i po letech napínavě, s několika pečlivě promyslenými vtipy. 85% (02.02.2021)

Naše sympatická trojice vchází na scénu přesně v tom momentě, kde skončila prví část. Akorát s tím rozdílem, že pozici spojaře Tassina, kterého hrál Aldo Maccione vystřídal Henri Guybet. Jinak v podstatě stejně dobrá zábava plná skečů, na můj vkus kolikrát až moc bláznivých. Český dabing bohužel o třídu horší než u předešlého dílu. V každém případě povedené pokračování. (23.12.2022)

Milá francouzská komedie, jejíž zhlédnutí je ideální v postalkoholické náladě. Trojice francouzských retardů, jejichž jména si netroufám opisovat se opět vydává zdrhat válce. A jde jim to skvěle. Humoru je zřejmě o trošičku méně než v prvním dílu. Jeden z retardů se vizuálně hodně změnil, ale stále se je na co koukat. Zejména musím zmínit geniálně promyšlený matracový útěk, který je zcela jistě tím nejlepším, co tento díl nabízí. Celkově vzato se jedná o příjemnou komedii, při které vám likéry a pivo v břiše neposkakují, nýbrž pohodlně odpočívají. Hodnotím stejně vysoko, jako první díl. (17.08.2014)