Návrat sedmé roty

Pokračování Sedmé roty bylo v době vydání tohoto snímku špičkou mezi komediemi z válečného prostředí. V dnešní době však může konkurovat jen opravdu málo. Vtípků zde je vcelku málo. Film jsem doslova hltal, když jsem byl ještě dítě, nyní už tak nadšený opravdu nejsem. I když..hlavní hrdinové a hlavně Jean Lefebvre jsou pro mě nezapomenutelní.. (27.08.2011)

Návrat sedmé roty se mne pokusil oblafnout, ale já se na něj proto nezlobím. Tak dlouho totiž v úvodních titulcích nahazoval ukázky z prvního dílu, až jsem uvěřil tomu, že ten skončil útěkem sedmé roty do lesa. Jenže ve skutečnosti končil až o čtyři roky později nechtěně hrdinským seskokem z letadla, ale zapomeňme na to. Návrat je totiž o hodně vtipnější, protože útěkoví specialisté jsou vždy do pěti minut lapeni, scéna s matracemi je naprosto vynikající a ten kretén připojující dráty k výbušninám by si zasloužil, aby se dostal do rukou svaté matce Crouzyové a ta by ho přibila na kříž tak rychle, že by zapomněl, jestli červený drát patří na zelený nebo na modrý knoflík. (10.12.2013)

"Sedmá rota" se sice poctivě snaží pokračovat v duchu prvního filmu, ale viditelně jí ubývají síly. Její písnička je už trochu obehraná - z větší části zmizela bezprostřední roztomilost, se kterou spolehlivě okouzlovala ... a dokonce i pointa jakoby byla poněkud unavená životem. Nezbytná naivita zůstala, ale nutně se musela cítit osamělá. Neměla po ruce nic, oč by se mohla opřít, takže 3* jsou tak akorát. P.S.: Značně mě rozladilo přeobsazení role Tassina, Aldo Maccione mně byl DALEKO sympatičtější. (29.08.2011)

Sice o něco málo slabší než první díl, ale pořád perfektní zábava s nepřeberným množstvím odzbrojujících gagů v podání ústřední trojice (trochu zamrzela změna Tassina). Chtěl jsem dát jen čtyři, přišlo mi to chvílemi slabší, ale s koncem si film u mě zase polepšil, takže nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. Tleskám. 85% (29.07.2014)

Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík... Dostat se mi do rukou ten blbec, co vyhodil most!...dostat se mi do rukou ten, co vyhodil most, tak ho zulíbám! Pokračování příběhu o sedmé rotě navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Stejně jako u předchozího se ani zde moc člověk nezasměje, ba co dím, je to ještě horší. Chybí slovní humor typický pro anglické komedie stejně, jako humor akční z Bažantů. Vše je takové milé vyprávění, kde snad pobaví jen scéna se slamníky. Film plyne, divák se dívá, leč ohlušující řehot se nedostaví. (26.08.2011)