Báječná Angelika

Dějová linie je o hodně víc přeslazená než v "Markýze andělů", avšak nechybí romantické pohodové až naivní chvíle střídané s drsností a krutostí té doby. Zvláště scény mezi Pařížskou lůzou a v hořící hospodě s úchylným královým bratrem. Co se týče hereckých výkonů, Michéle Merciérová, Claude Giraut a Jean Rochefort předvedli svůj standart. Celkově film tak za tři. Avšak mě zaujal mladý Jean-Louis Trintignant v roli charismatického básníka Špíny. Kvůli němu si to zaslouží o tu jednu hvězdičku navíc. (21.09.2005)

Tentokrát je film o pomstě z lásky. Angélique, nyni de Peyrac (půvabná Michéle Mercier) se už naučila dostatečně ovládat a využívat muže ve svůj prospěch. Nejdříve Nicolas (Guiliano Gemma), vůdce jedné pařížské zlodějské bandy, se za Angeliku mstí a plní její každé, byť i nesmyslné přání, které jeho bandu přivedlo do problémů. Až za to zaplatil vlastním životem. Pak přišel na řadu Bourjus (Noel Roquevert), hostinský, díky němuž začala Angelika legální dráhu hospodské. Pak Claude le Petit, básník Špína (Jena-Louis Trintignant), jehož básněmi se mstila na těch, kteří byli účastníky krvavého večírku v její hospodě, a které se mimo jiné účastnil věvoda Filip Orleánský (Robert Porte). Samozřejmě Desgrez (Jean Rochefort), nyní šéf královy osobní policie, který je vše ze staré známost promíjel a jehož prostřednictvím získala patent potřebný k provozování čokoládovych barů. Ten jediný po ní nepožadoval sdílení lože. A pak samozřejmě její bratranec Phillippe de Plessis-Belliéres (Claude Giraud), sice arogantní a zadlužené hovádko, když zatoužila se prostřednictvím sňatkem s ním dostat se zpět na královský dvůr. A i když Phillippe vztekle odolává, tak Angelika už má zaseklý drápek a docílila svého plánu. Takže z Angeliky se stala žena, která prostřednictvím svého půvabu a chlípnosti mužů dosahovala toho, co chtěla. (19.12.2010)

Tady si začíná filmová Angelika naplno žít svým vlastním životem (dosti odlišným od předlohy, která události líčí poněkud realističtěji). Celý film je až pohádkově ideální. Angelika žije mezi největší lůzou v Paříži a mě zaráží, že Dvůr zázraků ve filmu působí jako nádherná lokalita, kam bych si zajela na výlet (což je samozřejmě trošku přehnané, ale přece jen). Vynecháno je spoustu důležitých věcí, ale to bych možná i pochopila... jenže začíná období "zbytečných smrtí" hlavních postav. Ve filmu dosti idealizovaný Nicolas (o kterého bych si v knize neopřela ani kolo) je zabit a tím zničeno jedno zajímavé setkání ve Středomoří. Také mě dostává Angeličin vztah s Filipem, který je zde vykreslen tak nějak romanticky. Ano, Filip je zde v podstatě celkem hodný chlapík (což je asi největší hloupost v celém filmu a to ani nemluvím o tom, že knižní Filip vypadá naprosto jinak). Jediné dvě věci, co na tomhle filmu obdivuji, jsou nádherná hudba Michela Magne a skvělý herecký výkon Jeana Rocheforta (který za 1. hraje mou nejoblíbenější postavu z Angeliky a za 2. pozvedává film o dost výš). Doporučuji si přečíst knihu a určitě se mrknout na stránku, která je v tuto chvíli něco jako mým druhým domovem (www.angelique.cz)... (17.11.2007)

Počáteční euforie z "jedničky" krapet opadla... Ruku na srdce, ale tohle je brak jak zvon :o). Dialogy sou na úrovní herectví žáků v mateřské škole, kteří během týdne nacvičili své Vánoční vystoupení a to vše místo poobědového spánku na tajňačku :o). Angelika sice miluje jednoho borce za druhým (v tomto díle si hnedle vyzkoušela jaký to je spát s jedním, druhým a třetím krasavcem), ale na svoji opravdovou lásku stále čeká. Zatím ještě netuší, že je Prej-rak na živu, takže se může oddávat radovánkám s ostatními, ale vono jí to zanedlouho skončí... Ani nevím, jestli se někdy na plátnech objevila vypočítanější ženská, která si každýho chlapa omotá kolem krku, následně využije, poté zneužije, ale chraň pán Bů, ale při samotnímm aktu byla někdy nahoře. Mrška jedna. Každopádně tohle romantické a neskutečně naivní dobrodružství dokoukám do konce, ale chce to max.jednu dávku za tejden, kdybych to měl sledovat every day, tak by mi asi šlehlo. Takže Angeliko de Sán že Monte lu, řada je na Vás :o). Poroučím se (28.09.2011)

Báječná ? To není zrovna přívlastek, který bych tady a teď v souvislosti s Angelikou použila. Neboť prioritami milé markýzy jsou za prvé pomsta ... a za druhé bohatství - a odpovídající postavení, které s ním úzce souvisí. Obojí je sice pochopitelné, ale jenom do určité míry. Jako poněkud přehnaná se jeví především její snaha vecpat se zpátky mezi privilegovanou otitulovanou smetánku, která ji v předchozím filmu elegantně vyobcovala ze svého středu ... ale budiž: Kdo chce kam, pomozme mu tam. Leč muži, které na té bohulibé cestě potkává, pro ni představují v první řadě prostředek k dosažení oné vzdálené mety. Ne že by je alespoň trochu nemilovala, ne že by si nenamlouvala, že všechno podstupuje především pro své syny ... ale jak všichni dobře víme, jsou to JEJÍ ambice, které ji ženou kupředu, JEJÍ touha být nepřehlédnutelnou, obletovanou, finančně zajištěnou personou uprostřed francouzského dvora. Tou nejobletovanější. Jistě, i nadále je vcelku dobrosrdečnou, pohotovou a odvážnou nekonvenční kráskou, která je schopná i nějaké té oběti, ale čím výš stoupá na společenském žebříčku, tím víc se vzdaluje sama sobě. Pravda, jsou chvíle, kdy poleví ve svém úsilí - ale nikdy nevíte, jestli jsou pravou příčinou její city, její hrdost ... nebo zdali se jedná pouze o součást nějakého náhradního plánu, který se právě vylíhl v její cílevědomé hlavince. Nicméně příběh samotný je i nadále vcelku přitažlivý - a pokud ho budete brát s rezervou, můžete se z něho i poučit. Neboť (téměř) každá žena je svým způsobem více či méně zdatnou manipulátorkou - a každý chlap by si měl dát dobrý pozor, aby síly zůstaly vyrovnané ... aby se nestal loutkou v jejích rukou. (16.07.2013)